Zámek nebo bývalé šlechtické sídlo lze v Královéhradeckém kraji najít téměř v každé větší vesnici. Zámků s typickým využitím, tedy s prohlídkovými okruhy a expozicemi dobového vybavení, jsou v kraji asi dvě desítky. Turisty k nim navedou z hlavních silničních tahů poutače.
Existuje však i několik bývalých aristokratických sídel, která mají historický význam, ale poněkud netradiční využití. Nabízejí ještě něco navíc než jen vystavenou rytířskou zbroj. I tyto památky stojí za návštěvu.
Hasiči na zámku
Příkladem netradičního využití památkově chráněného objektu je zámek v Bílých Poličanech na Trutnovsku. Slouží dobrovolným hasičům a je majetkem Hasičské vzájemné pojišťovny. Kromě toho nabízí i ubytování.
„O zámku v Bílých Poličanech ví málokdo. Dokonce i někteří lidé z nedalekého Dvora Králové nad Labem vůbec netuší, že taková památka existuje. A to je škoda, Bílé Poličany stojí za návštěvu,“ uvedl ředitel zámeckého hotelu Robert Koniarik.
Poličanský zámek má zajímavou historii. Nejvýznamnějšími šlechtickými rody tam byli Valdštejnové a rod Kotulínských. Po téměř 150 letech prodal roku 1804 poslední potomek rodu Kotulínských poličanské panství pražskému měšťanovi Františku Xaveriu Czecingarovi. Ten podporoval české osvícence včetně Karla Jaromíra Erbena a v Poličanech dokonce založil dnes již zaniklý vinohrad.
Dalšími majiteli se stali Šternberkové, kteří zámek rozšířili o jižní křídlo s arkádou v novorenesančním slohu. Sídlo postihl v roce 1892 ničivý požár. Se začátkem 20. století začal úpadek Poličan. Na zámku se vystřídalo ještě několik majitelů, než v roce 1946 odkoupilo objekt město Dvůr Králové nad Labem.
O sedm let později tam vzniklo požární učiliště, které dodnes pod hlavičkou Ústřední hasičské školy dál školí dobrovolné hasiče. V roce 2003 zámek rekonstruovali. V současné době je v něm hotel a restaurace, konají se tam také svatby.
„Hotel má sedmnáct dvoulůžkových pokojů. Zámek slouží hlavně jako školicí středisko. Neuvažujeme o tom, že bychom ho měli zpřístupnit veřejnosti. Bohužel tam není nic zajímavého k vidění. V okolí zámku je ale rozlehlý park, ten je samozřejmě veřejnosti přístupný a je oblíbený hlavně mezi cykloturisty,“ uvedl Koniarik.
Mnohem známější a také navštěvovanější zámek než ten v Bílých Poličanech je zámek v Častolovicích na Rychnovsku. Byl postaven v letech 1588 až 1664 a je ve vlastnictví Diany Phipps Stenbergové.
Kromě tradičního prohlídkového okruhu nabízí i procházku rozlehlým parkem s oborou a zvěřincem, který ocení hlavně děti. Právě tyto atrakce přitahují stále více turistů a z častolovického zámku vytvářejí netradiční památku. K zážitkům patří za pěkného počasí i posezení v kavárně na zámku, kde jsou voliéry s papoušky a hraje tlumená reprodukovaná hudba klasických autorů. Častolovický zámek je příkladem toho, že i z takového objektu lze vytvořit živoucí kulturně-společenské centrum, aniž by tím památka utrpěla a byla jen pro vyvolené.
„Zámek v tomto roce otevíráme 27. dubna. Park se zvěřincem a dětským hřištěm lze ale navštívit už nyní, a to denně vždy od devíti hodin do soumraku,“ uvedla Simona Šedová z kanceláře častolovického zámku.
Klasika, která překvapí
Kromě toho se tam celoročně pořádají různé oslavy, bankety i svatební hostiny včetně svatebních obřadů. K ubytování slouží zámecký penzion. „Když jsme zámek dali do pořádku, museli jsme ho v roce 1948 opustit. V roce 1992, kdy jsme ho získali zpět, byl ve velmi smutném stavu,“ řekla Diana Phipps Sternbergová, která se jako jediná z původních obyvatel dožila návratu.
Od té doby začal zámek opět ožívat. Majitelka brala návody k úpravám a rekonstrukcím i v zahraničí, kde dlouhou dobu žila. „Inspirovala jsem se v Anglii, Americe, Francii a Itálii. Samozřejmě je člověk ovlivněn prostředím, ve kterém žije,“ uvedla Phipps Sternbergová.
Ze všeho nejdříve vysadila na nádvoří stromy, levandulové keře a množství květin, aby tak zmírnila studený vzhled zámku. Do budovy nechala postupně zavést vodu a plyn, v parku vznikla obora, zvěřinec a okolo zámku vysadili množství vzácných keřů a květin. Byla také znovu založena růžová a vodní zahrada.
„Impulzem k vytvoření zvěřince, obory a úpravě parku bylo udělat radost návštěvníkům, zvláště dětem,“ sdělila žena, která je známou designérkou a vytvořila mnoho interiérových návrhů, převážně v zahraničí. Na začátku devadesátých let také pomáhala Olze Havlové například zařizovat interiéry Pražského hradu.
Středověk na vlastní kůži
Současná historie šlechtických sídel v Královéhradeckém kraji se píše od roku 1989. Po revoluci některé zámky připadly v restituci potomkům původních majitelů, jiné zůstaly v péči státu a jsou i takové, které získaly majitele bez rodové tradice. Posledně jmenovaná skupina novodobých majitelů není přitom malá a bezvýznamná. Snaží se památky na vlastní náklady obnovit se stejnou zodpovědností jako potomci aristokracie. A některým se to daří na jedničku.
Příkladem je třeba dětenický zámek na Jičínsku. Leží asi pětašedesát kilometrů od Hradce Králové a je jiný než ty ostatní. Návštěvníci tam najdou kromě typických zámeckých interiérů i něco navíc. Barokní zámek láká po celý rok na řadu akcí. Velikým magnetem je středověká krčma, ve které obsluhuje personál v dobovém oblečení a používá drsný slovník. „Budeš žrát, holoto?“ vyhrkne číšník místo zdvořilého: „Co si dáte?“ A jí se samozřejmě rukama. Kromě krčmy a zámku jsou tam i dva hotely, restaurace, pivovar a park.
Kdo se do dětenického zámku vypraví, může potkat rodinu majitele Pavla Ondráčka, který v roce 1998 zdevastovaný objekt od státu koupil a dva roky ho rekonstruoval.
Areál byl v katastrofálním stavu, podepsal se na něm vývoj z posledního půlstoletí. Komunistický režim na zámek umístil zvláštní internátní školu.
V roce 2000 zámek znovu zpřístupnili veřejnosti. V současné době je jednou z nejnavštěvovanějších pamětihodností v Královéhradeckém kraji.
Dětenice podle pověsti vznikly za vlády přemyslovského knížete Oldřicha v první polovině 11. století.
V roce 1295 tam vznikla tvrz jednoho ze synů Jaroslava z Hruštice, v roce 1587 přestavěl gotickou tvrz na renesanční zámek Bohuslav Křinecký a do současné podoby přestavěl zámek Jan Kristián Clam-Gallas.
Návštěvníci při prohlídce vidí čtrnáct stylově zařízených pokojů a nástěnné malby al seco i al fresco, barokní a rokokové štuky. Zámecký interiér vychází z archivních materiálů převážně z 18. století.
Zámek na ostrohu
Další majitelé bez modré krve žijí v bývalém sídle šlechticů v Chvalkovicích na Náchodsku. Leží na křižovatce důležitých okresních silnic z Dvora Králové nad Labem, České Skalice, Jaroměře a Trutnova.
Barokní zámek tyčící se nad Chvalkovicemi na skalnatém ostrohu postavili na místě středověké tvrze v druhé polovině 18. století. V současné době patří zámek soukromému majiteli, který ho rekonstruuje.
„Zvenku se to tváří jako zámek, ale uvnitř je to stále staveniště. Pro turistický ruch nemá chvalkovický zámek zatím žádný význam. Neprovází se tam a není přístupný. Přesto jsme rádi, že se toho někdo ujal. Předtím, než to soukromník koupil, to byla ruina a ostuda obce. Dnes je to opět dominanta,“ uvedl starosta Chvalkovic Miroslav Kališ.
Rodina Vláhova koupila zámek a přilehlý zámecký park před deseti lety a chce ho v budoucnu využívat tak, aby se jí vložené prostředky časem vrátily.
„Převzali jsme zámek v žalostném stavu. Udělali jsme nezbytné opravy, aby stavba dál nechátrala. Teď je potřeba rekonstrukci dokončit. Vše ale závisí na penězích, neboť stavíme zásadně za vlastní, ne za unijní. Pokud půjde vše tak, jak má, do pěti až sedmi let bychom mohli zámek zprovoznit,“ uvedl Libor Vláha.
Podle něho by mohl chvalkovický zámek v budoucnu fungovat v podobném duchu jako ten v Dětenicích. „Nechceme ale kopírovat již existující dětenický projekt, v hlavě máme již rozmyšlený jeden originální. Každopádně není od věci se dětenickým zámkem, kde se podařilo velmi dobře skloubit komerční a památkářský zájem, inspirovat. Cílem je udělat ze zámku přitažlivou lokalitu, kde se návštěvníci pobaví, stráví příjemný den, něco utratí a zase se někdy v budoucnu vrátí,“ dodal Vláha.
Za zmínku stojí i zámek v Potštejně na Rychnovsku postavený v letech 1749 až 1755 podle návrhu hraběte Jana Ludvíka Harbuval-Chamaré. Od roku 1945 několik měsíců sloužil jako místo dovolené britského velvyslance v Praze. Vyslanectví Velké Británie si zámek v překrásném údolí Divoké Orlice pronajímalo.
V roce 1949 zámek získalo Revoluční odborové hnutí a pořádalo tam různá školení. V této době se o jeho údržbu téměř nikdo nestaral. Po roce 1989 se na něm vystřídalo několik soukromých majitelů a zámek dál chátral.
Situace se změnila před devíti lety, když zámek koupili manželé Nováčkovi, kteří tam zřídili historickou expozici. Na zámku s příjemnou cukrárnou se konají koncerty, divadelní představení, výstavy, o prázdninách tam pořádají výtvarné dílny. Občas tam jsou i svatební obřady a hostiny.
Zámek byl zpřístupněn veřejnosti roku 2006. O čtyři roky později otevřeli zámecký park v anglickém stylu. Současné vybavení zahrnuje původní nábytek, zařízení zapůjčené z muzeí a soukromé předměty manželů Nováčkových.
