Peking a Moskva míří ke hvězdám, Američané se drží při zemi | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Peking a Moskva míří ke hvězdám, Američané se drží při zemi

Peking a Moskva míří ke hvězdám, Američané se drží při zemi
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Zatímco Čína plánuje velkolepý rozvoj vesmírného programu, USA zažívají spíše období stagnace. Škrty v rozpočtu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pobouřily vědce, agentura se dokonce obrací na světovou veřejnost, aby jí pomohla vymyslet levnější způsoby průzkumu kosmu. Američané proto reagují na čínský boom citlivě, zaznívají obavy, že by mohl ohrozit i národní bezpečnost.

Za čínským rozmachem nechce zaostat ani Rusko, které hodlá urychleně postavit nový kosmodrom. V projektech výzkumu Marsu možná nahradí šetřící USA.

Rusové letos investují miliardu dolarů do nového kosmodromu

Moskva chce snížit závislost svého vesmírného programu na Kazachstánu. Ruské rakety s lidskou posádkou by proto v budoucnosti už neměly startovat jen z legendárního Bajkonuru, ale hlavně z nového kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě. Premiér a nastupující prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že chce letos do výstavby střediska investovat miliardu dolarů. Celkově bude zařízení v Amurské oblasti stát podle různých odhadů deset až 14 miliard dolarů.

Moskva si pronajímá Bajkonur za 115 milionů dolarů ročně, smlouvu uzavřela až do roku 2050. Už mnohem dříve by ale chtěla většinu letů přesměrovat do Vostočného. K dispozici má doma sice ještě středisko Pleseck, to ale není vhodné pro všechny účely. „Pouze existence několika kosmodromů zaručí Rusku plnou nezávislost ve vesmírných aktivitách a umožní efektivní využití vesmírných technologií,“ prohlásil Putin. „Výstavba kosmodromu Vostočnyj podpoří rozvoj celého Dálného východu a přiláká tam vysoce kvalifikované lidské zdroje,“ dodal premiér.

Legendární Bajkonur. Moskva má smlouvu na pronájem kazašského kosmodromu, za který platí 115 milionů dolarů ročně, do roku 2050. Rusové ale chtějí mnohem dříve většinu letů přesunout do VostočnéhoLegendární Bajkonur. Moskva má smlouvu na pronájem kazašského kosmodromu, za který platí 115 milionů dolarů ročně, do roku 2050. Rusové ale chtějí mnohem dříve většinu letů přesunout do VostočnéhoAutor: čtk

V roce 2015 by podle něj ze zařízení mohla být odpálena první raketa a o tři roky nato by odtamtud mohla odstartovat loď s lidskou posádkou. Kosmodrom by měl sloužit i k cestám na Měsíc. Očekává se, že podíl Bajkonuru na vypouštění raket by mohl z 65 procent v roce 2010 klesnout na 11 procent do roku 2020.

První práce ve Vostočném začaly už loni. Region byl vybrán kvůli řídkému osídlení a blízké vzdálenosti Tichého oceánu, kde mohou skončit nižší stupně raket. Vzniknout tam má několik ramp, výcvikové středisko a provozy na výrobu kapalného kyslíku a vodíku. Putin také podotkl, že nechce opakovat chyby z minulosti, kdy se šetřilo na lidech, takže se personál střediska může těšit na veškeré pohodlí.

Kosmická agentura Roskosmos nedávno vládě předložila k diskuzi nový plán do roku 2030. „Cílem naší strategie je zajistit, aby se ruský vesmírný průmysl udržel na světové úrovni a upevnil svoji pozici mezi třemi vesmírnými velmocemi,“ citoval z materiálu deník Kommersant. Plán zahrnuje nejen modernizaci odpalovacích zařízení, ale také vývoj nových vesmírných lodí a výzkum Měsíce, Marsu a dalších těles. Počítá mimo jiné s výpravou kosmonautů na satelit Země.
„Ve spolupráci s cizími partnery plánujeme umístit síť stálých výzkumných stanic na Marsu,“ uvedl Roskosmos. Ambiciózní program má být financován nejen ze státního rozpočtu, ale i díky soukromým investicím.

Legendární Bajkonur. Moskva má smlouvu na pronájem kazašského kosmodromu, za který platí 115 milionů dolarů ročně, do roku 2050. Rusové ale chtějí mnohem dříve většinu letů přesunout do Vostočného

Čínské vesmírné ambice znervózňují Spojené státy

Čína v poslední době hodně investuje nejen do zbrojení, ale na přelomu roku odhalila také ambiciózní pětiletý vesmírný plán. Zalekly se ho Spojené státy. Míní, že by se Peking mohl stát jejich hlavním rivalem v době, kdy je americký program na ústupu. V materiálu Čína hovoří i o přípravách na vyslání člověka na Měsíc. Termín mise sice není stanoven, ale předpokládá se, že by k se mohla uskutečnit už kolem roku 2025.

„Většina zemí vnímá zralost svého vesmírného programu jako známku rozvoje pro okolní svět,“ řekl stanici CBC k vzestupu vesmírných aktivit Pekingu bývalý kanadský astronaut Marc Garneau. Čína se teprve v roce 2003 stala třetí zemí, která vyslala vlastními silami svého kosmonauta do vesmíru. Další zlomový moment přišel v roce 2008, kdy její tchajkonaut uskutečnil výstup do volného kosmu.

Dobýváme nebesa. Čínští studenti vybavení vlaječkami sledují start rakety s modulem kosmické stanice Tchien-Kung 1. Čína tak loni na podzim
vykročila na cestu ke stálé vesmírné stanici, kterou by chtěla jako třetí země na světě provozovat kolem roku 2020Dobýváme nebesa. Čínští studenti vybavení vlaječkami sledují start rakety s modulem kosmické stanice Tchien-Kung 1. Čína tak loni na podzim vykročila na cestu ke stálé vesmírné stanici, kterou by chtěla jako třetí země na světě provozovat kolem roku 2020Autor: profimedia.cz

V létě by se na palubě lodi Šen-čou 9 mohla podívat do kosmu první čínská astronautka. Do roku 2020 by Peking rád měl ve vesmíru lidmi obývanou stanici.

Pokrok dosažený během několika málo let zapůsobil na mnohé odborníky. Čínské plány jsou podle nich poměrně seriózní. Kupříkladu americký astrofyzik Neil deGrasse Tyson vidí čínskou budoucnost nejen na Měsíci. „Mars už je rudý, takže může dobře posloužit čínskému marketingu,“ podotkl.

Experti upozorňují, že na rozdíl od některých zemí, které musí škrtat výzkumné projekty kvůli hospodářským problémům, se Peking vůbec nemusí ohlížet na mínění veřejnosti. Zároveň však očekávají, že díky čínské ctižádosti naberou na intenzitě výzkumy i jinde.

Americká armáda se navíc domnívá, že čínský program má i skryté vojenské cíle. Obává se například, že Číňané vyvíjejí technologie schopné vyřadit z provozu satelity.

Americké škrty ohrožují výzkum Marsu, NASA hledá pomoc

Americký prezident Barack Obama vyvolal v únoru nesouhlas vědců návrhem rozpočtu na příští fiskální rok, který zahrnuje výrazné škrty ve vesmírném programu, včetně výzkumu Marsu. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) před několika dny oznámil, že hledá levnější způsoby, jak pokračovat ve zkoumání planety.

Návrh rozpočtu počítá s meziročním snížením výdajů NASA o 59 milionů dolarů na 17,7 miliardy dolarů. Financování výzkumu Marsu se má příští rok ztenčit z 587 milionů na 361 milionů. Úřad se kvůli tomu rozhodl zrušit účast na společné misi k Marsu s Evropskou vesmírnou agenturou.

Čekání na soukromníky. Spojené státy v současnosti nemají vlastní prostředek
pro dopravu kosmonautů do vesmíru. Pomoc si slibují od firmy SpaceX, která má 30. dubna vyslat svůj modul k Mezinárodní vesmírné staniciČekání na soukromníky. Spojené státy v současnosti nemají vlastní prostředek pro dopravu kosmonautů do vesmíru. Pomoc si slibují od firmy SpaceX, která má 30. dubna vyslat svůj modul k Mezinárodní vesmírné staniciAutor: profimedia.cz

V rámci projektu Exomars bylo naplánováno, že k rudé planetě zamíří v letech 2016 a 2018 dvě sondy s cílem odebrat vzorky půdy a dopravit je na Zem. Před několika dny se objevily zprávy, že by Američany mohli nahradit Rusové. NASA chce ve výzkumu rudé planety rovněž pokračovat a vyzval nyní světovou odbornou veřejnost, aby mu pomohla vymyslet, jak ho zajistit i se skromnějšími prostředky. Konkrétnější informace by měly být známy v létě.

„Zaostávání“ USA ve vesmírném bádání se stalo velkým tématem republikánské předvolební kampaně. Kandidát na prezidenta Newt Gingrich dokonce sliboval vybudovat do konce desetiletí americkou základnu na Měsíci. Spojené státy přitom v současnosti nemají ani vlastní prostředek pro dopravu kosmonautů do vesmíru. S napětím se proto čeká, až společnost Space Explorations Technologies (SpaceX) vyšle 30. dubna k Mezinárodní vesmírné stanici svůj modul Dragon. Pokud se vše podaří, začne ho NASA používat pro pravidelné zásobování.

A v budoucnosti by mohl sloužit i k přepravě astronautů. „V mé mysli je to skoro jako přípravy na Apollo,“ poznamenal k důležitosti projektu Mike Horkachuck, který ho má v rámci úřadu na starosti.

Čekání na soukromníky. Spojené státy v současnosti nemají vlastní prostředek pro dopravu kosmonautů do vesmíru. Pomoc si slibují od firmy SpaceX, která má 30. dubna vyslat svůj modul k Mezinárodní vesmírné stanici

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!