Petr Koubský: Co to Facebook udělal? Tomu NIKDY neuvěříte!

Okolí sídla společnosti Facebook

Okolí sídla společnosti Facebook Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

Věřte nebo ne, Facebook se rozhodl bojovat proti clickbaitingu! Co že to je? Právě to, co vidíte v titulku tohoto článku: příslib senzace, která se pravděpodobně nekoná, ale je tak silný, že vás přinutí ze zvědavosti na titulek kliknout. Což je smysl celé věci: provozovatelé většiny obsahových serverů vydělávají peníze úměrně tomu, kolik lidí na jejich stránky přijde.

Facebook je přesně to místo, kam clickbaiting patří, pokud jste odhodláni takové věci dělat. Je tam veškeré publikum, po jakém jen můžete zatoužit. Vše, co potřebujete, je na vteřinku připoutat pozornost silněji než kdokoli jiný. Clickbaiting se dá přeložit jako klikací návnada. Čtenář po ní chňapne a zasekne se a vy jste vydělali další padesátihaléř nebo tak něco.
Co na tom Facebooku vadí? To není tak docela jasné, protože clickbaiting není vysloveně neoblíbený. Jeho kolotočářské dryáčnictví je pro miliony lidí docela příjemným zpestřením dalšího nudného dopoledne v kanceláři.

Koneckonců bulvární titulky se „clickbaitingovým“ stylem píšou odedávna, jsou jedním z definujících znaků tohoto žánru („Muž pokousal psa!“) a dokud se hra drží v rozumných mezích co se týče kvantity i kvality, nikdo se tím netrápí. Vládci Facebooku patrně nabyli dojmu, že rozumné meze byly překročeny. Clickbaiting je kořením facebookového obsahu, a z toho plyne jasné pravidlo: Nepřepepřete toho vepře! Facebook má mnoho možností, jak ovlivňovat, co na své stránce, na své „zdi“, uvidíme a co ne. Valná část jeho činnosti spočívá v hledání a zdokonalování těchto algoritmů výběru.

Jejich konečným cílem je, abychom byli na Facebooku spokojeni, abychom na něm trávili co nejvíc času, poskytli o sobě vědomě i nevědomky co nejvíc informací a vstřebali co nejvíc obchodních sdělení. Vše, co ruší a mohlo by uživatele odehnat, musí pryč. Clickbaiting se pochopitelně nedá filtrovat ručně, na to by byla potřeba armáda hlídačů. Facebook použije pro tento účel software, který bude hledat určité fráze, strukturu věty apod.

Účinnost v jiných jazycích než angličtině bude zpočátku velmi malá, pokud vůbec nějaká. Čeští tvůrci dráždivých titulků si tedy mohou zatím hrát bez omezení – pokud věří, že se to jejich publiku dlouhodobě líbí. Facebook patrně nemyslí vážně, že by chtěl tenhle sporný žánr zcela vymýtit. Spíš mu jde o to, aby působil dojmem, že se pečlivě stará o blaho svých uživatelů.

Všechno je to nekonečná hra, v níž jde o peníze inzerentů a o to, kdo a v jakém poměru si je rozdělí. Nejsme pány té hry, jsme naopak zbožím, které se za ty peníze vyměňuje, což je dnes už snad všeobecně známo. To neznamená, že bychom se měli populárních internetových služeb a sociálních sítí vzdát, i za těchto podmínek jsou užitečné a příjemné. Je však rozumné tento kontext znát, nezapomínat na něj a umět do něj zasadit všechno, co internetové firmy dělají. Včetně clickbaitingu samotného i boje proti němu.

Autor je analytikem IT