Farmy má podle architektů pohánět solární energie, vodu pro hydroponické pěstování plodin by měly brát z moře a odsolovat ji. Pod farmami by pak spočívaly sádky, v nichž by se ryby krmily biologickým odpadem z pěstování.
Patrové pěstírny by měly disponovat několika samostatnými odděleními s vlastní regulací klimatu. Bylo by tak možné pěstovat širokou škálu rostlin od salátu přes rebarboru, artyčoky, chřest, brokolici, okurky, lilek, jahody, papriky či rajčata až po melouny, bylinky či dokonce borůvky. Jedna farma o rozměrech 200 krát 350 metrů by ročně vyprodukovala kolem 1,7 tuny ryb a 8,1 tuny zeleniny a ovoce.
K farmám by mohly být připojeny další generátory energie, jako jsou větrné turbíny či generátory využívající pohybu mořských vln. Přímo na farmách by bylo možné provozovat linky na zpracování ryb, které by vše připravily na odeslání do obchodů na pevnině. Automatický polohový systém by zajišťoval optimální umístění plovoucího komplexu vzhledem k počasí a pohybům hladiny. Zní to lákavě, ale farmy stále zůstávají svůdnou vizí, kterou bude velmi těžké uskutečnit. Jednak kvůli vysokým nákladům na stavbu, jednak kvůli nevyzpytatelnosti počasí na moři či nejistotě, zda se komplex na vodě opravdu udrží.
