S fotografem Tomášem se na pražském Václavském náměstí scházím před hotelem Ambassador. Do jeho kasina dnes nastupuji na sedm hodin jako manažerka. Přesně ve čtyři odpoledne, abych ho zažila i za plného provozu.
U vstupu nás vítá spolu s personálním manažerem a ředitelkou kasina drobná tmavovláska Bára. Stroze mě všichni tři seznámí s náplní mé práce.
Poker a řeč těla
Vcházíme hlavním vchodem a ve druhém patře Ambassadoru se dostáváme do příjemné místnosti plné hracích stolů. Krupiéři po nás po očku pokukují a je znát, že jsou z návštěvy vedení a nových tváří trochu nervózní.
V hlavě si sumarizuji informace, které o pokeru mám nebo si vybavuji z pročtených webových stránek. Historie této karetní hry sahá až do středověku, jedná se o jednu z nejoblíbenějších a nejsofistikovanějších her vůbec. Počátkem 19. století se poker dostal do Ameriky, kde se stal oblíbenou kratochvílí pistolníků. Z mnoha verzí je dnes nejrozšířenější varianta Texas Hold ,Em, které se bude týkat i má dnešní práce. Hraje se na turnajích, v kasinech, online na internetu i doma jen tak pro zábavu. Víc nevím, pravidla neznám a za pokerovým stolem jsem nikdy neseděla.
„Pokeroví profesionálové mají status celebrit a na bohatě dotovaných turnajích, přenášených i televizními stanicemi, vydělávají velké peníze. A v dobré společnosti je dnes nepsanou povinností tuto hru ovládat,“ říká mi Bára, marketingová koordinátorka projektů a manažerka Casina Ambassador.
V této pozici musí plynně hovořit několika jazyky, musí být dobrým psychologem a společníkem na úrovni. Se stálými zákazníky se musí osobně znát, být jim k dispozici a věnovat jim svůj čas tak, aby především VIP hráči měli neustále pocit svého speciálního výjimečného postavení.
Snažím se pochytat co nejvíce, ale jedno mi nejde z hlavy. „Báro, všimla jsem si mužů v brýlích a kapucích, kdo to je?“ ptám se nesměle. Trochu nechápu, proč se Bára směje.
„Víte, poker má své specifické zvláštnosti, a toto je jedna z nich. Nejsou to žádní zločinci. Každý hráč má svá gesta, a oni navzájem bedlivě sledují, co u koho prozrazuje povzdech či matně utroušené slovo. Proto jsou pro hráče tak důležité i převleky a řeč těla, kterou takto schovávají,“ vysvětluje mi. „Kapuce ani černé brýle nejsou u pokerového stolu novinkou a rozhodně je nemůžeme nikomu zakazovat. Musíme respektovat, že tato ochrana před zkoumavými pohledy protivníků se u stolu velmi často vyplácí,“ vysvětluje manažerka.
Vždy k službám
Snažím se s Bárou držet krok a se vším jí pomáhat, ale mezi pobíháním po prostorách zjišťuji, že manažer kasina musí být absolutně časově flexibilní. Jak sama Bára říká, pokud jí vyjde čas na dovolenou, odjíždí většinou do zahraničí a úplně vypne. Doma v Čechách ale jede v podstatě nonstop.
„Kasino je takové dítě, o které se s láskou starám. Pokud přiletí hráči z Izraele v deset večer a chtějí si hned zahrát, jsem jim k dispozici a na naplánovanou večeři při svíčkách musí můj přítel zapomenout.“
Bára je upravená, z její vizáže čiší příjemná elegance. Nemá na sobě uniformu jako ostatní zaměstnanci, ale nemůže se v práci pohybovat ani jen tak v džínách a mikině. A tak si i já oblékám elegantní sako a vyrážím sehnat personál na poradu. Musíme totiž zkoordinovat tým manažerů různých profesí z kasina a předat jim základní informace ke světovému turnaji v pokeru, který se tu zanedlouho uskuteční.
Porady se účastní sedm osob, nechybí ředitelka kasina nebo PR manažer. Bára určuje jmenovitě zodpovědné osoby a nastiňuje přibližnou organizaci večera.
Velké turnaje, jaký Ambassador právě čeká, kladou ty nejvyšší nároky na krupiéry, a tak se dost zásadně hovoří o kvalitě angličtiny jednotlivých zaměstnanců. Lidé na poradě vybírají hostesky pro slavnostní večer, řeší žetony, karty a online přenosy.
Kasino při takovém turnaji poskytuje hráčům prostor a personál. Za to získává provize z každé výhry. Hráč musí být pro všechny zaměstnance neustále „number one“, a především jeho pohodlí musí být na luxusní úrovni.
Bára proto klade při hovoru s personálem důraz na osobní přístup k hráčům. Podmínky spolupráce na turnaji má jasně dané smlouvou, a proto mi hned po poradě, která trvala přesně dvě hodiny, vysvětluje, co je nutné připravit dál. Zásadní je dodržet dle jasně daných obecných pravidel bezpečnost hry. Všechny žetony pro turnaj mají přesně stanovenou gramáž, jasně udané barvy i jejich odstíny a musí být speciálně vyrobeny právě pro tento světový mač.
Hazard? Ne, strategie
Pomalu se blíží konec mé „služby“ v kasinu a připadám si úplně vymluvená, ačkoli jsem toho moc za celou dobu neřekla. Báře, která vedla debaty se svými podřízenými i s irskými partnery turnaje naprosto profesionálně, můžu její entuziasmus jen závidět. Její práce je rozhodně zajímavá, ale hodně náročná. A ona si i přesto po celém dni zachovává poker face. Je to profesionálka na svém místě a já si při loučení srovnávám v hlavě, co všechno jsem se tady naučila o kasinu, hráčích, pokeru.
Rozhodně jde hlavně o vzrušující zábavu s jednoduchými pravidly. Někteří hráči jsou podivínští a jejich maskování je možná pro někoho zvenku zábavné.
Na druhou stranu ale jde za karetním stolem o hodně velké peníze. A obzvlášť tady záleží mnohem méně než v jiných hrách na vrtkavém štěstí Š na tom, jak padne kostka nebo kde skončí kulička.
Štěstí může pomoci jednou, dvakrát, možná i desetkrát, ale v dlouhodobém horizontu vždy záleží na strategii. Během jediné hry totiž musíte učinit řadu rozhodnutí, na nichž závisí výsledek.
O vítězství rozhoduje především inteligence, zkušenost, pevné nervy a schopnost včas dobře počítat a blufovat. Poker není žádný hazard, ale ryzí strategie, kterou si hráči navštěvující Casino Ambassador užívají plnými doušky. Být hráčem pokeru je podle mé chvilkové zkušenosti krásné, ale uspět jako manažerka kasina neskutečně náročné.
