Komisaři roznášejí do českých domácností formuláře. Stěžejním datem pro součet bude půlnoc z 25. na 26. března. Vyplněné dokumenty musí všichni odevzdat do 14. dubna. Za zpoždění hrozí pokuta deset tisíc korun. Za ochranu dat odpovídá Český statistický úřad (ČSÚ).
„Bezpečnostní opatření jsme začali připravovat dva roky před sčítáním. Na projektu pracuje několik specialistů,“ dodala předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Mapování počtu obyvatel a jejich majetku sahá hluboko do minulosti. Panovníci chtěli mít přehled o tom, komu vládnou, kolik lidí mohou poslat do války nebo jaké budou výnosy z daní.
Sčítání mělo za následek řadu změn v dějinách lidstva i naší země. Například římský císař Augustus chtěl popsat celý svět, a tak nařídil, že ke sčítání lidu se všichni musí dostavit do trvalého bydliště. „Tesař Josef se ženou Marií se tak vydali z Nazaretu do Betléma, kde se jim narodil syn Ježíš. Nebýt sčítání, mohlo se stát, že Ježíš přišel na svět v Nazaretu,“ uvedl mluvčí projektu sčítání Ondřej Kubala.
Při součtu lidí v roce 1890 naléhali šéfové pivovaru v Českých Budějovicích na zaměstnance, aby se přihlásili k německé národnosti. Češi však začali klást odpor, který vyvrcholil výzvou vedení pivovaru, ať si založí vlastní. Zaměstnanci uposlechli a v roce 1896 zahájil produkci budějovický Budvar.
Při sčítání v roce 1770 přikázala Marie Terezie očíslovat všechny domy a vydala zákaz měnit příjmení s tím, že od té doby budou dědičná. Do té doby se používala křestní jména, která lidé doplňovali podle vlastností, povolání či postojů daného člověka.
