Zatímco v Gogolově hře Revizor způsobilo jen pomyšlení na kontrolora paniku, v Mladé Boleslavi zůstávají lidé klidní. Myslí si, že žádný revizor ve městě černé pasažéry nechytá.
Přijíždí autobus a nastupuje do něj hrozen lidí. Mezi nimi je také vysoký muž středního věku. Nezaplatí, pozdraví se s řidičem. Pak tiše prochází mezi cestujícími v autobuse a ukazuje odznak nasazený na prstu.
Lidé vytahují doklady, jízdenky, čipové karty a další druhy průkazek. Černý pasažér mezi nimi není. Na další zastávce revizor vystoupí.
„Takhle jsem dnes zkontroloval už sedmnáct autobusů,“ říká v jedenáct hodin dopoledne Miroslav Radosta. Je řidičem Dopravního podniku Mladá Boleslav. Když nemá směnu, mění se v revizora. Podobně jako jeho dva kolegové.
„Nemáme určený žádný limit, že bychom museli do terénu vyrazit třeba každý den na dvě hodiny, chodím přiměřeně,“ říká Radosta. V praxi to znamená třicet až pětatřicet hodin měsíčně. Spoje volí dle své zkušenosti za volantem. „Nepůjdu kontrolovat pasažéry, když vím, že tou a tou linkou cestují většinou dva lidé. Ty si řidič ohlídá sám,“ říká Radosta.
V Boleslavi totiž nastupující ukazují průkazky řidiči, případně přímo před ním vhazují peníze do automatu. Takzvaný tvrdý černý pasažér, jak jim Radosta říká, proto není běžný. Jedině že se šikovně zamíchá mezi nastupující, nebo častěji do autobusu vklouzne některými ze zadních dveří, zatímco lidé vystupují na zastávce.
Revizor proto spíš pokutuje třeba mladé lidi, kteří mají studentský lístek, ale nárok na něj už ne.
Lidé někdy při kontrole lžou nebo se snaží utéct
Aby nemuseli platit v hromadné dopravě, lidé si vymýšlejí různé fígle. „Často si půjčují čipové karty,“ říká revizor Miroslav Radosta. Tak například odhalil šestnáctiletou dívku, která jela autobusem na průkazku matky.
I čipové karty lze zkontrolovat, buď čtečkou, kterou však Dopravní podnik Mladé Boleslavi momentálně nepoužívá, nebo přímo u řidiče. „Kontroluji ji, pokud se mi něco nezdá. Řídím se intuicí,“ říká Radosta.
Pokuta není drahá
Když se naplní revizorovo tušení, musí dotyčný na Dopravním podniku uhradit pokutu, revizor si ho jen zapíše. Padesát korun stojí zavazadlo navíc či jízda bez dokladu na slevu, dvě stě korun musí hříšník zaplatit za jízdu na černo.
„Paní třeba tvrdila, že lístek vyhodila. Druhý den jsme ji se stejnou výmluvou chytili zas,“ říká o jedom případu Radosta.
Na druhou stranu mu lidé ochotně podávají lístky, i když jede s přítelkyní na nákup. „Tak jsem profláknutý,“ směje se.
Revizorům a hlavně řidičům by při kontrole pomohlo sjednocení průkazek do jedné čipové karty. „Dá se s nimi skvěle pracovat, nabízí nekonečně možností, nechápu, proč je město nechce,“ říká Radosta.
Takto například někteří senioři jezdí zdarma na čipovou kartu, jiní na občanský průkaz, který ale mají třeba jen ofocený, protože se bojí, že jej ztratí.
Zdarma jezdí také děti do patnácti let. Školy si však ulehčili práci tím, že všem žákům nehledě na věk vydali průkazku do konce roku 2010 či 2012. „Mělo by na ní být aspoň datum narození. Takto mi kluk, vyšší než já, mává před obličejem platnou kartičkou a tvrdí, že jiný doklad nemá,“ říká Radosta.
„Na druhou stranu to ale řidiči s kontrolou někdy přehání, když křičí na tři děti za sebou, že mají průkazku zmuchlanou. Když tady jede samotné malé dítě, bude asi z města a může jet zdarma,“ myslí si Hana Kučerová z Boleslavi.
Čipová karta by podle Radosty mohla i umožnit časové či množstevní omezení jízd zdarma.„Proč mají kluci o víkendu utrácet čas jezděním po městě?“ říká Radosta. Podobně by senioři mohli mít na kartě předplacené třeba čtyři jízdy zdarma denně a další si z části platit. Díky tomu by podle Radosty mohlo jezdit méně autobusů, hlavně poloprázdné dopolední spoje totiž vozí takřka jen neplatící pasažéry. Patří mezi ně i lidé na mateřské.
Na jednu z maminek revizor ukazuje. „Vím, že pracuje na poště. Má ale nárok jet zdarma,“ tvrdí Radosta. Jako řidič prý vozí podobné „maminky“ i v pět hodin ráno nebo v jedenáct večer, kdy se evidentně přesouvají kvůli zaměstnání.
Sychravé čtvrteční dopoledne bylo nakonec klidné. „Stane se, že čtrnáct dní působíme jen jako prevence, a pak během týdne chytneme pět lidí,“ říká Radosta.
