Praha Václava Havla. Od hospod na nábřeží po Hradčany | E15.cz

Praha Václava Havla. Od hospod na nábřeží po Hradčany

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Mapa Prahy je mapou života Václava Havla. Od Nového Města po Pražský hrad.

Slavné Pražany připomínají pamětní desky na domech, kde se narodili, žili nebo pracovali. Kde by ale měla být ta, která připomene prvního českého prezidenta, dramatika a disidenta Václava Havla, který zemřel v neděli 18. prosince? Jeho život je spojený s celou metropolí a těžko vybrat jen jedno místo.

Havla mnoho lidí srovnává s Tomášem Garriguem Masarykem. Oba se významně zapsali do historie Pražského hradu. Ale zatímco Masaryk Hrad přestavoval, Havel ho lidem otevíral.

Když po zvolení prezidentem na Hradčany přišel, našel je plné plotů, zabedněných oken a policistů v uniforměi bez ní. Po jeho odchodu vypadal Hrad úplně jinak, změnilo se všechno od stejnokrojů hradní stráže, které vytvořil jeho přítel Theodor Pištěk, po možnost navštívit všechny prostory. Ode dna Jeleního příkopu, po špičku věže chrámu svatého Víta.

Poprvé do zahrad

Jako první se otevřela desítky let nepřístupná Královská zahrada. Uprostřed ní stál domek, kde žili českoslovenští prezidenti od Edvarda Beneše po Gustáva Husáka. Díky tomu byla zahrada sice v perfektním stavu, ale také pro návštěvníky zcela nedostupná.

Havel se rozhodl zůstat doma v bytě na Rašínově nábřeží a kovaná brána zahrady se mohla pro návštěvníky otevřít dokořán. Seznam dalších míst je dlouhý – kromě zahrad také jízdárna, konírna, míčovna nebo tereziánské křídlo hradu.

Nevídanou věcí bylo i zpřístupnění reprezentačních prostor, které do té doby lidé znali jen z novin či televize. Havel neotevřel hradní dveře jen pro návštěvníky, na Hrad pozvali věhlasné architekty, podobně jako kdysi Masaryk Slovince Josipa Plečnika. Díky tomu areál doplnily takové hodnotné
stavby, jako je oranžerie od architektky Evy Jiřičné nebo tunel spojující obě části Jeleního
příkopu od architekta Josefa Pleskota.

Prezident udělal mnoho také pro propagaci Prahy ve světě. Slavné návštěvy do hlavního města nejen zval, ale vodil je i po pražských hospodách, klubech či zapomenutých památkách.

Jen díky němu tak obletěly svět snímky George Busche staršího v hospodě u Zlatého tygra, Billa Clintona v jazzovém klubu Reduta nebo prince Charlese v Palácových zahradách.

Havlovo Nové Město

Čtvrtí, se kterou byl Havel spojen nejvíce, je Nové Město. Většinu života prožil v bytě na Rašínově nábřeží, za socialismu ovšem přejmenovaném na Engelsovo. Dům postavil v roce 1904 prezidentův dědeček a dodnes patří rodině.

Adresu Rašínovo nábřeží 2000/78 má v rodném listěi nejslavnější Havlovo „dítě“, Charta 77. Tuto adresu totiž disident a první její mluvčí napsal pod slavné prohlášení jako kontaktní.

Obyvatelé okolních domů dodnes také vzpomínají na manévry komunistické tajné policie v okolí. Státní bezpečnost dokonce vybudovala v nejvyšším patře nedaleké Novoměstské vodárenské věže pozorovatelnu, odtud její příslušníci Havla dnem i nocí sledovali.

Exprezident býval také častým hostem v podnicích v okolí, třeba v kavárně Slavia nebo v hospůdce Vltava přímo na náplavce. Tamní štamgasti i hostinský dlouho vzpomínali na návštěvy odpůrce režimu
a jeho přátel z disentu i na všudypřítomné oči a uši příslušníků státní policie.

Novým Městem vedla také jeho politická cesta, 17. listopadu 1989 začal na Albertově studentský průvod, který skončil na Národní třídě, v Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum, v nedalekém Špalíčku pak sídlilo. Na Václavském náměstí také poprvé promluvil k stotisícové demonstraci.

Havlovy pomníčky

Václav Havel sice v Praze ještě žádný pomník či památník nemá, ale minimálně dvě místa tuto ambici mají.

První je Pražská křižovatka. Léta zanedbaný a odsvěcený kostel svaté Anny na Starém Městě změnila Havlem iniciovaná přestavba v mezinárodní duchovní středisko, kde se pořádají přednášky a happeningy. Zde také uspořádala prezidentova manželka Dagmar symbolické rozloučení.

Druhým pomníkem je Knihovna Václava Havla. Ta má najít své definitivní sídlo v domě U Drahomířina sloupu na Hradčanech. Inspirací jsou podobné instituce, které už tradičně po skončení svého mandátu zakládají američtí prezidenti.

Dalším místem, které by mohlo nést Havlovo jméno, je ruzyňské letiště. Jeho přejmenování navrhl začátkem týdne režisér Fero Fenič. „Ukáže to všem lidem, kteří k nám cestují, k čemu se jako národ hlásíme,“ vysvětlil Fenič. Rozhodnout o tom musí vlastník letiště, kterým je stát.

PRAŽSKÉ STOPY RODINY EXPREZIDENTA

Lucerna a Barrandov, nejslavnější sál a známá vilová čtvrť, jsou nedílně spojené s rodinou exprezidenta
Václava Havla. Cesta po jeho pražských stopách by nebyla kompletní bez připomenutí míst spojených právě s jeho rodinou.

První, kdo se z rodiny Havlových dokázal prosadit, byl prezidentův děda Václav. Podpis váženého pražského stavitele je možné najít pod mnohými domy na Novém Městě, jeho vrcholným dílem byl rozsáhlý palác Lucerna, postavený v letech 1906–17 na parcele u Václavského náměstí, kde průkopnicky použil železobetonovou konstrukci. Nebyl jen stavitelem, v roce 1912 založil společnost Lucerna-film.

Jeho dva synové v díle navázali. Václav M. Havel, otec exprezidenta, pokračoval ve stavitelské tradici a podle amerických příkladů postavil vilovou čtvrť na Barrandově spolu s areálem barrandovských teras.

Filmové hvězdy právě tam vodil druhý z bratrů Havlů Miloš. Ten je spjatý se vznikem barrandovských ateliérů a rozvojem československé kinematografie v období mezi světovými válkami. Mnozí ho označují za prvního českého filmového magnáta.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video