Pochod, který patří k největším turistickým akcím v regionu. Navíc s dlouholetou tradicí. Na Přerovskou padesátku se v sobotu 6. března vypraví výletníci už potřicáté. Již podruhé se oblíbený pochod půjde jako Memoriál Jiřího Caletky.
„Byl to jeden z největších přerovských turistů,“ představuje Caletku předseda turistické sekce TJ Spartak Přerov Vladimír Wnuk. „Získal i nejvyšší ocenění Klubu českých turistů – Čestný odznak Vojty Náprstka,“ pokračuje Wnuk.
S Caletkou se tenkrát, před třemi dekádami, podíleli na vzniku Přerovské padesátky. Na první pochod v roce 1981 dorazily téměř čtyři stovky turistů. Devětadvacátého ročníku se loni zúčastnilo sto dvacet výletníků.
„Věřím, že tentokrát se vypraví víc lidí. Minulý rok bylo přeci jen krajně nepříjemné počasí,“ říká Stanislav Dostál z přerovského Spartaku.
Od roku 2007 si mohou turisté vybírat mezi trasami dlouhými šest, třináct, dvaadvacet, pětatřicet nebo padesát kilometrů.
Hlavní padesátikilometrový pochod letos povede po trase: Přerov Sokolovna – Vrbovec – Rokytnice ČD – Brodek – Kokory – Borošín – Zábeštní Lhota – Tršice – Veselíčko – Osek – podél Bečvy – Přerov Sokolovna.
Na dvě nejdelší túry budou výletníci vyrážet už od sedmi do půl deváté ráno, ostatní tři varianty pořadatelé odstartují mezi osmou a desátou. V cíli musí být všichni do sedmi hodin večer. Přihlášky organizátoři Přerovské padesátky přijímají i na místě.
Wnuk: Česko je rájem turistiky
Ročně na svých výpravách nachodí dva tisíce kilometrů. V sedmdesáti letech. Předseda turistického oddílu TJ Spartak Přerov Vladimír Wnuk si výlety pořád vychutnává. A teď se svým oddílem připravil pro podobné nadšence další ročník dálkového pochodu Přerovská padesátka. Už potřicáté.
Jak to tenkrát bylo se vznikem Přerovské padesátky?
Pochod jsme zakládali v roce 1980, kdy nás ta myšlenka napadla společně s Jiřím Caletkou. A roku 1981 se konal první ročník. Šla se jen padesátikilometrová trasa, další rok jsme přidali i stokilometrovou. Krátké trasy jsme zařadili až mnohem později. Stovka naopak zanikla, hlavně kvůli nezájmu turistů.
Za jak dlouho se dá ujít padesát kilometrů? Limit je nastaven na dvanáct hodin. To odpovídá tempu asi čtyři kilometry za hodinu. Něco takového jako nejlepší časy neměříme. Není to závod.
Může si na padesátikilometrovou trasu troufnout i začátečník?
Cesty vedou rovinatým terénem. Ale nechodíme úplně ve vycházkovém tempu, proto bych začátečníkům na úvod doporučil raději kratší trasu.
Kdy jste se dostal k turistice?
Bylo to na konci roku 1970. Otec mého spolupracovníka dělal značkaře v Šumperku. Oba mě nalákali na vycházku do Jeseníků. Bylo krásné počasí. Výlet mě naprosto uchvátil.
Jaký vlastně mají význam jednotlivé barvy u turistických značek?
Hřebenovky a dálkové trasy jsou vyznačeny červeně. Významnější cesty jsou modré, místní mají zelenou barvu. Spojovací cesty nebo krátké trasy jsou žluté. A třeba v Polsku navíc existuje i černá. Ale u nás máme nejkvalitnější značení na světě. Je to ráj turistů.
Kolik nachodíte kilometrů za rok?
Kdysi to bylo ke třem tisícům kilometrů ročně. Teď už je to do dvou tisíc. Roky už se přihlásily.
Máte okolí Přerova prochozené křížem krážem. Jakou trasu byste doporučil začínajícím výletníkům?
Je toho hodně. Pěkný je park Michalov i rezervace Žebračka. Na Čekyňském kopci je velice zajímavá naučná stezka, kterou vytvořili žáci Základní školy Předmostí. A třeba na Švédských šancích teď vede nově značená trasa.
