Přes kopec i dolinu pro razítko

Už půl století chodí turisté dálkový pochod Bezručova Moravice. Redaktorka Sedmičky šla s nimi.

Je velikonoční sobota, krátce po osmé ráno. Ačkoliv se teplota pohybuje okolo nuly a na trávě leží námraza, před infocentrem v Hradci nad Moravicí se scházejí desítky lidí. Chystají se vyšlápnout si populární dálkový pochod Bezručova Moravice. Mezi nimi i redaktorka Sedmičky.
Turisté se sjeli z celé České republiky. Na startu vybírají z tras od pětatřiceti do pěti kilometrů. Volím třináct kilometrů a na startu dostanu popis trasy a mapu. Cestou míjím skupinky turistických nadšenců. Před startem si nezapomenou rituálně připít něčím na zahřátí a vyrážejí. „Jsme z Příbora a z Kopřivnice. Přijel nás celý autobus. Nejmladší člen naší výpravy má čtrnáct, nejstarší třiačtyřicet,“ popisuje turista Ivan Čejka a dodává, že půjdou pětadvacetikilometrovou túru.
Plzeňanky Zdenka Malá a Eva Zapletalová vyrazily na sedmikilometrový výšlap, aby si ještě stihly projít hradecký zámek. „Základ je krásné počasí, a to nám vyšlo. Okolí je nádherné,“ pochválila Zapletalová místní přírodu i do posledního mráčku vymetenou oblohu.

Tříhodinový výšlap

Má trasa vede po modré značce k zámku a stoupá nahoru až k Bezručově vyhlídce. Na rozhledně, ze které se mi otvírá pohled na Hradec nad Moravicí i Opavu, čeká první kontrola. „Zatím přišlo jen něco přes deset lidí, hlavní nápor teprve čekáme,“ informuje organizátor Jakub Šrám, zatímco mi dává první razítko do mé turistické karty.
Pokračuji dál po modré, až se mi otevře pohled na starodávnou myslivnu Doubrava s velkou kančí hlavou na jedné ze zdí. Odtud se vydávám na rozcestí Pod Doubravou, kde se napojím na starou loveckou stezku Lichnovských.
Cesta vede lesem, pod nohama šustí listí a já jdu po úbočí, ze kterého vidím řeku Moravici. Jdu proti jejímu proudu a z výšky si můžu prohlédnout domky v Žimrovicích či místní papírnu i s jejím modrým komínem. Brodím se potůčky, přelézám spadlé kmeny. Po pár kilometrech se kamenitá cesta svažuje do údolí Lůžkovského potoka. Vede přes polorozpadlou dřevěnou lávku, kterou turisté zdolávají se strachem i smíchem, až k rozcestí Bukovina, kde se má turistická karta dočká dalšího razítka. Poslední část tvoří asfaltová cyklostezka a já jsem zhruba po tříhodinové procházce v cíli.
„Bezručovu Moravici šlo 562 platících účastníků. Byl to záběr, čekali jsme zhruba čtyři stovky lidí,“ informoval vedoucí pochodu Vladimír Bednařík.