Před šesti lety se ve stovkách pražských domácností rozezvonil telefon. Výzkumníci agentury veřejného mínění STEM/MARK překvapili Pražany jednoduchou otázkou.
Na jaké sedačce v městské hromadné dopravě byste chtěli sedět? Se 63 procenty zvítězily sedačky potažené látkou, na druhém místě skončila koženka, na třetím plast.
O dva roky později vyjíží do ulic 14T zvaná Porsche s čalouněním z textilu. Ale ouha, cestující ani dopravní podnik nepočítali s tím, že se textilní sedačky tak rychle prošoupou a potisk zašpiní.
„Denně je čistíme vlhkou cestou, jednou za měsíc je čistí stroje se speciálními přípravky,“ ubezpečoval tehdejší mluvčí podniku Ondřej Pečený.
Nestačilo to. Po čase bylo jasné, že látka není správnou volbou. A ta samá otázka se objevila znovu. Tentokrát ale dopravní podnik vsadil na internet a všemožné dostupné materiály. K plastům, textilu a kožence přibylo i staré dobré dřevo.
Kotěrův mahagon a červená koženka
Dřevo kralovalo na sedačkách pražských tramvají už před sto lety. Legendární tramvaj řady 200 je měla pěkně proužkované, pod pozadím cestujících se střídaly laťky z mahagonu a jasanu. Jednoduché, účelné efektní. Jak by ne, když autorem návrhu byl slavný architekt Jan Kotěra.
Typy tramvají se postupně střídaly, leccos se modernizovalo ale dřevo zůstávalo. Jako materiál tramvajových sedaček se udrželo až do padesátých let minulého století. Zásadní změna nastala až v roce 1951, kdy ze smíchovské továrny vyjela první moderní tramvaj T1.
Místo dřeva jsou sedačky čalouněné a potažené jak jinak než červenou koženkou. „T1 je první čtyřnápravová moderní tramvaj, mimochodem šlo v ní poprvé i zatopit. Měnila se společnost a s ní i tramvaje,“ vysvětluje ředitel muzea městské hromadné dopravy Milan Pokorný.
Dobově rudá koženka ale ve vozech nevydržela dlouho. Znovu se Pražanům zalíbila před třemi lety. To po městě začaly jezdit na běžných linkách dva speciální autobusy. Ve vozech čekalo cestující překvapení - sedačky z červené koženky. Snadno omyvatelné a přitom měkké.
„Po negativních ohlasech na stávající látkové potahy jsme se rozhodli vyzkoušet sedačky s novým druhem koženky. Ve vozidlech se ptáme cestujících, jak jsou spokojeni,“ hlásil Pečený. V internetové anketě ji cestující jednoznačně upřednostnili.
A co sklolaminát?
Rok 1962 a přijíždí tramvaj T3. Klasická tramvaj navržená architektem Františkem Kardausem, která dodnes vozí Pražany, má sedačky ze sklolaminátu.
Šedá a červená, laminátové sedačky, jeden ze symbolů pražské dopravy. Jednoduché a praktické přitom dodnes považované za ikonu designu. Není divu že se dostaly i na velkou výstavu, která před několika lety v Obecním domě představila to nejlepší z takzvaného Bruselu, uměleckého směru.
„Do moderních tramvají T3 by se dřevo už opravdu nehodilo, jsou symbolem své doby, šedesátých a sedmdesátých let,“ potvrzuje Pokorný.
Naposledy mohli Pražané hlasovat na stránkách dodovatele tramvají ForCity plzeňské Škody. Těsně o 208 hlasů zvítězily dřevěné sedačky před plastovými. Hlasovalo 60 602 lidí.
„Dřevěná překližka je móda, uvidíme, jestli si někdo bude stěžovat, že ho studí nebo že zatrhává punčochy,“ spekuluje Pokorný.
V úterý poprvé mohli nové sedačky z dřevěné překližky vyzkoušet Pražané. „Tramvaj bude jezdit na lince 24 a po městě musí najezdit 15 tisíc kilometrů při zkušebních jízdách s cestujícími,“ vysvětluje Monika Lojínová z Dopravního podniku.
