Příliš velké horko? Brňané se chladí v ledovém baru či v kostelech

Slunce tlačí rtuť teploměrů k třiceti stupňům Celsia, vzduch se na horizontu tetelí horkem. Právě v letním parném počasí Brňané ocení místa, na kterých se můžou zchladit a osvěžit. Obojí nabízí třeba unikátní ledový bar kavárny Sky Ice Bar v Kobližné ulici.

„V podstatě je to velká prosklená mraznička, ve které je minus dvacet stupňů Celsia. Stůl a stěny jsou sestavené z ledových kostek, ve kterých jsou zamražené lahve vodky. Z ledu jsou i panáky, se kterými můžou návštěvníci po dopití praštit o zem,“ říká vedoucí podniku Přemysl Vyhňák. O ledový zážitek opepřený několika panáky je zájem hlavně o víkendu. „To tu bývá i fronta. Velký provoz nicméně nesvědčí ledovému interiéru, který postupně taje. A to i proto, že stůl čistíme žehličkou, aby byl stále hladký,“ popisuje Vyhňák.

Od srpna minulého roku, kdy zapnuli chlazení ledové místnosti, se výrazně zmenšila i ňadra ledového anděla, který stojí v rohu. „Je to tím, že je hosté neustále olizují,“ prozradil vedoucí. Většina návštěvníků tráví v ledovém baru čas „na drsňáka“ jen v tričku. „Zejména pro dámy ale máme speciální bundy s kožíškem, aby jim nebyla zima,“ zve zájemkyně Vyhňák.

Postavit ledový interiér nebylo jednoduché. „Ledové kostky pro nás vyrábí stavitel ledových soch speciální technologií, aby neobsahovaly bublinky vzduchu. Voda proto musí zamrznout v pohybu,“ vysvětlil vedoucí baru. Za rok fungování podniku zažil i kuriózní příhody.

„Skupinka Angličanů si před návštěvou baru odložila oblečení a popíjela uvnitř jen v botách, a dokonce nazí sedali na ledový stůl. Někteří lidé si uvnitř chtějí povídat, takže v mrazu vydrží i patnáct minut. Překvapilo mě, že se uvnitř ještě nikdo nepozvracel, což se ale několikrát stalo poté, co lidé opustili ledovou místnost. Tehdy je tepelný rozdíl, navíc po vypití několika panáků, nejcitelnější,“ uvedl Vyhňák. Starších zájemců o „panáka“ z ledu se obsluha proto ptá, zda nemají zdravotní potíže. „Když je venku třicet stupňů, čeká člověka rozdíl až padesát stupňů Celsia, což je pro organizmus dost náročné,“ varuje Vyhňák.

Ochlazení a navíc i duchovní zážitek nabízí brněnské chrámy. „Nejchladněji je v létě v pozdně gotickém kostele svatého Jakuba nebo na Petrově. V těchto bytelných kostelech, narozdíl od novějších barokních kostelů, je i o deset stupňů chladněji než venku,“ tvrdí Jiří Novák, který má na starost technický dohled nad kostely. Většina z nich je ale nepřístupná. „Kvůli krádežím je kromě Jakuba a Petrova otevřen lidem jedině Kostel svaté Máří Madgalény v Masarykově ulici,“ vysvětluje Novotný.
Rozpáleným ulicím Brňané snadno uniknou tam, kam staletí chodili jejich předci. „V podzemním labyrintu pod Zelným trhem je konstantní teplota třináct až patnáct stupňů,“ říká vedoucí Turistického informačního centra Petra Kačírková.

Chlad a také širokou nabídku zboží nabízí nákupní „svatostánky“. V Galerii Vaňkovka klimatizace běží na plný výkon – je na ní nastaveno šestnáct stupňů Celsia. „Výsledná teplota ale kolísá, protože se chlazený vzduch neustále promíchává s venkovním,“ podotýká mluvčí centra Alexandra Murdzová. Centra a hypermarkety nicméně nemůžou chladit návštěvníky podle své libosti. „Podle hygienických předpisů smí být kvůli zátěži organizmu v centru nejvýš o deset stupňů méně než venku,“ říká vedoucí technické údržby obchodního domu Tesco Karel Peter. Chlazení podle něj v létě spotřebuje až pětinu elektrické energie.

Minus 140˚C

Komu by bylo málo minus dvacet stupňů Celsia v ledovém baru, může vyzkoušet kryokomoru v ulici Špitálka. „Místnost chladíme nanejvýš na teplotu minus 140 stupňů Celsia. Není v ní žádná vlhkost a suchý mráz je příjemnější než třeba ledová voda ve vaně,“ tvrdí Ivan Janský. Na rozdíl od pobytu v ledovém baru by kryoterapie měla mít jen pozitivní účinky. „Povrch těla se za jednu až tři minuty pobytu v mrazu podchladí dva centimetry hluboko, což po následném ohřátí těla přináší intenzivní prokrvení kůže,“ popisuje Janský.

Pobyt v kryokomoře podle něj blahodárně působí na pohybovou soustavu, zlepšuje imunitu. „Kryokomora je v provozu jen hodinu denně, chlazení na nízkou teplotu je totiž velmi nákladné,“ vysvětluje Janský.

Krom bazénů hledají Brňané osvěžení také v kornoutech se zmrzlinou. S novinkou v podobě vlastnoručně vyráběných nanuků přišla cukrárna Diana v České ulici. „Ruční výroba nanuků je novým trendem z Itálie,“ říká Petra Mikolášová, která vanilkové ledňáky s čokoládovou, pistáciovou či mandlovou polevou vlastnoručně vyrábí.