Projet Klatovy? O nervy

Než dojede řidič z náměstí na Domažlické předměstí, zemře na celém světě dvě stě kuřáků a pořádně potýrá vlastní nervy.

Nervozita a bezohlednost provází dopravní zácpy v Klatovech. Potvrdil to test Sedmičky. Kolona aut v Pražské ulici poskakuje po dvou metrech. Konečně se redaktor dostává do Dobrovského ulice, po pár metrech ovšem zase stojí na semaforech. Hurá. Plzeňská ulice.

Teď už to snad půjde líp. Ani náhodou. Popojede k sokolovně, kde opět musí čekat na zelenou. Když konečně odbočí do Domažlické ulice, opět poskakuje po metru jako v Pražské ulici.

Na kruhový objezd se totiž chtějí dostat kamiony a autobusy. Když se konečně dostane auto na kruhový objezd, u Teska ho čeká ještě jeden. Tady už to naštěstí jde lépe. Cedule na konci Klatov je vytoužený cíl. Jak dlouho to trvalo? Dvacet minut.

Podle statistik zemře na následky kouření dvě stě lidí, než se řidiči dostanou z náměstí na Domažlické předměstí. Tohle ovšem není problém jen odpoledních hodin, kdy lidé jedou z práce. Emoce provází řidiče i ráno a hlavně kvůli neseřízeným semaforům.

Jaké bude ráno? Redaktor Sedmičky sleduje dopravní situaci kolem osmé hodiny. Je to skoro stejné jako odpoledne. Hlavně v bočních ulicích řidiči předvádějí doslova psí kusy. U Bílé věže se nějaký důchodce snaží couvat v jednosměrné ulici, což se pochopitelně nelíbí řidičům zásobovacích vozů.

„Co se sem cpeš s tou popelnicí?“ křičí řidič dodávky na staříka. Ani v Plzeňské ulici není situace nejlepší. Může za to především nedávná výměna semaforů. Ty ještě ve čtvrtek ráno nebyly synchronní.

Emoce v koloně

Zelená vlna? Ani náhodou. Řidiči v Klatovech byly zvyklí, že od světelné křižovatky u hřbitova měli zelenou až ke kulturnímu domu. Po výměně semaforů to bylo jinak. „Od jedné křižovatky ke druhé jsem chytal jen červenou. Samozřejmě se pak mezi křižovatkami tvořily kolony,“ zlobí se Michal Moravec. Dostat se Plzeňskou ulicí z jednoho konce Klatov až k Tescu právě kvůli semaforům trvalo o deset minut déle.

Redaktor Sedmičky během testu pozoroval gesta řidičů, kteří své emoce dávali najevo nejrůznějšími způsoby. Cholerické povahy rozhazovaly za volantem rukama na všechny strany, jiní na sedadle skoro usínali, jiní nervózně zapalovali cigarety. Našel se dokonce muž, který se i přes pohledy ze sousedních aut neustále šťoural v nose.

Raději na kole

Cestovat městskou hromadnou dopravou však problém nevyřeší. Autobusy musí projet stejnou trasu jako auta, navíc spousta řidičů se chová vůči autobusům bezohledně a ze zastávky na silnici je nepustí. Když si řidič autobusu přednost vynutí, následuje cholerické troubení. Pavel Kuželík kvůli dopravním zácpám přesedlal na kolo.

„To je nejrychlejší dopravní prostředek do města. Když mám na semaforech červenou, sesednu a vedu kolo po chodníku,“ říká mladý cyklista. S ním nakonec redaktor závodil, kdo dříve projede město napříč. Z Plánické ulice k zimnímu stadionu je kolo zhruba o deset minut rychlejší.