Průmyslové areály uvnitř měst postupně nahradí nová výstavba

Nebude to hned, ale je to nevyhnutelné: dosluhující průmyslové a skladové areály nacházející se v intravilánech měst uvolní v budoucnu místo novým bytovým domům, komplexům obchodů a služeb či rozsáhlým administrativním budovám.

Takový osud, byť v horizontu nejméně pěti či spíše více let, pravděpodobně čeká mimo jiné rozsáhlý bývalý areál ČSAD v Praze-Vysočanech a obdobný objekt v Hradci Králové patřící dříve podniku Montas. Jejich zpeněžení formou dražby realizuje společnost Naxos, dlouhodobě největší dražebník v zemi. Podobným případem je i známá mlékárna v Praze-Nuslích (viz fotodokumentace), kterou Naxos prodává ve výběrovém řízení. Společné mají všechny tři areály to, že byly a nějaký čas ještě budou pronajímány více subjektům, zatímco města či městské části by namísto „brownfieldů“ raději viděly novou výstavbu.

„Takovéto projekty výstavby určitě své místo na trhu mají a budou postupně realizovány,“ míní obchodní ředitel Naxosu a jeden z renomovaných odborníků na realitní trh Libor Nevšímal. Podle jeho slov však sanace průmyslových a skladových areálů a přebudování na rezidenční, obchodní či třeba administrativní části měst ještě vzhledem k současné ekonomické situaci potrvá a změny zřejmě budou přicházet postupně. „Noví majitelé budou vysočanský, nuselský a královéhradecký areál pravděpodobně zatím využívat tak, jak to dělají dosavadní vlastníci, respektive správci, možná s nějakými drobnějšími rekonstrukcemi či přístavbami,“ pokračuje a dodává, že potenciální investoři projevili o všechny tři tyto areály zájem. „Hodnota těchto a obdobných areálů spočívá především v lokalitě, protože platí a platit bude, že ekonomicky výhodnější je stavět na ‚zelené louce‘ a nenést tak zvýšené náklady spojené se sanací pozemků, založením stavby a také nebýt omezen okolní zástavbou, dopravní obslužností, hlukovými limity a podobnými vlivy,“ uvádí Nevšímal.

#####Místo továren byty či komplexy

Průmyslový a skladový areál v Praze-Vysočanech má rozlohu téměř 31 500 metrů čtverečních a jeho nejnižší podání bylo stanoveno na 75 milionů Kč. Je z 95 procent pronajat více než 50 nájemcům a ročně tak vynáší přes 9 600 000 korun. Sestává z administrativní budovy o třech nadzemních podlažích, skladových hal, dílen, garáží, opraven i myčky automobilů. „V budoucnu bude pravděpodobně využit pro výstavbu buď čistě komerční, nebo kombinovanou. Územní plán pro Vysočany počítá částečně s výstavbou rezidenční a částečně pro smíšené využití,“ uvádí Libor Nevšímal.

Podobným případem je bývalá známá Nuselská mlékárna, nyní již administrativní a skladový areál, jehož prodej Naxos realizuje formou výběrového řízení. Je téměř stoprocentně obsazen nájemci. Tvoří jej mimo jiné hlavní výrobní budova, sklady, kanceláře, prodejny a další objekty. Jeho součástí je i parkoviště ve vnitrobloku, jež pojme až 60 automobilů. „Za značnou výhodu areálu považuji kombinaci výnosové nemovitosti, která má roční čistý příjem z nájemného 8,1 milionu korun, s jejím rozvojovým potenciálem. A poté, co byl změněn územní plán, je tu možná i nová výstavba,“ říká manažer této transakce z Naxosu Michal Augustýn. Znamená to, že by tu v budoucnu mohly stát třeba bytové domy, obchodní středisko či garáže.

#####Nová tvář pivovarů

Naxos má s prodeji továren a podobných objektů nacházejících se ve městech zkušenosti. Loni pracoval na zpeněžení rozsáhlého areálu bavlnářských závodů Perla, jenž stojí uprostřed východočeského Ústí nad Orlicí. Novým majitelem se stalo město a pravděpodobnou variantou je demolice továrních budov a nová výstavba. Realizoval také například prodej uzavřených pekáren v Chomutově a Hodoníně, Moravských chemických závodů v Ostravě, ale i zpeněžení bývalých kasáren v Berouně.

O brownfieldy bude podle Libora Nevšímala větší zájem tehdy, když dojde k rozvoji dané lokality a volné pozemky nebudou k dispozici, eventuálně budou vhodné k redevelopmentu. „Jako příklady mohou sloužit bývalé pivovary v Dobříši, na Vinohradech, v Braníku a jinde. Jsou na zajímavých místech a minulé využití nezpůsobilo ekologické zátěže, které by bylo nutné nákladně odstraňovat, rovněž tak dispozice staveb, nosnost horizontálních konstrukcí a jiné faktory jsou příznivé pro rezidenční stavby,“ uzavírá.