Psycholog Smékal se pustil do scénáře k filmu. Bude o zoufalství | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Psycholog Smékal se pustil do scénáře k filmu. Bude o zoufalství

Když neřeší nevěry, žárlivost a gamblerství, píše fejetony. Teď se olomoucký psycholog Lubomír Smékal pustil do scénáře filmu.

Psychologa, psychoterapeuta a supervizora Lubomíra Smékala znají posluchači Českého rozhlasu Olomouc z pořadu Minuta pro tebe. Teď pracuje spolu s hercem Miroslavem Krobotem, který ztvárnil titulní roli ve filmu Alois Nebel, na scénáři k filmu. „Psaní mě baví,“ říká Smékal.

S jakými problémy se na vás lidé nejčastěji obracejí?

Zaměřuji se více na výcviky a supervize, ale mám i klienty z oblasti partnerského a rodinného poradenství a terapie. Pokud jde o tyto klienty, poměrně časté jsou případy nevěry, žárlivosti a také nesoulady a pocity nenaplněnosti vztahu.

Co by měli lidé dělat, když zjistí, že je jim partner nevěrný?

Pokud je to jen trochu možné, neměli by reagovat okamžitě, ale nejdříve si celou situaci promyslet, případně se obrátit na odborníka. Než se rozhodnou, jak budou problém řešit, neměli by informovat o nevěře rodiče, přátele a děti. Čím více lidí o tom ví, tím je nižší šance na elegantní řešení. Rozhodně nedoporučuji dělat scény, být vůči nevěrníkovi agresivní, ani ho vystavovat zbytečným opakovaným výslechům. Nevěrníci mají totiž sklon hledat dodatečné důvody k ospravedlnění svého počínání. Nedoporučuji ani dotazy: „Proč jsi to udělal?“, ani vyptávání se na podrobnosti nevěry, natož se sejít s milencem či milenkou nevěrníka.

Jak se psychologovi daří řešit svůj vlastní život? Umí poradit i sám sobě, nebo se obrací na své kolegy? Platí, že kovářova kobyla chodí bosa?

Mám to jako supervize. Je možné ve vztahu s kolegy, a je to dokonce užitečné, vyžádat si občas supervizi. Jde o to, aby někdo jiný poskytl odlišný pohled na věc. Pokud jde o soukromé věci, chovám se jako každý jiný. Mluvím o věcech s někým ze svého okolí nebo jsem s tím sám. Ta moje profese s tím nemá co do činění.

Ale znáte spoustu technik. Využíváte je v běžném životě, například řeč těla?

Je to možné. Mně se líbí jedno z pravidel aikida. Říká, že je dobré cvičit techniky a metody boje. Když ale dojde na věc, když se setkáte s někým, kdo je na vás ošklivý, je důležité na ty věci zapomenout a řídit se svými pocity. Takto můžete být v kontaktu s reálným prostředím. Když myslíte na techniky, přemýšlíte, co by bylo nejlepší, okrádá vás to o možnost být v kontaktu s reálnem. Asi mě moje profese ovlivňuje, ale nedělám to cíleně.

Máte pravidelný pořad v Českém rozhlase, kde mohou dvakrát týdně posluchači slyšet vtipné a s lehkostí psané fejetony v pořadu Minuta pro tebe.

To jsou věci, které mě baví. Baví mě hrát si, to je forma hry, kde je možné vytvářet něco nového. Nevidím v tom umění nebo poslání, udržuje mě to v aktivitě.

Jak dlouho to děláte?

Hrozně dlouho. Někdy to řeším tak, že vytáhnu z knihovny knížku, zabodnu do ní nůž a přečtu si stránku. Potom na téma, které tam je, napíšu variace. Psaní je pro mě záliba.

Jednou jste měl například téma kartářky. Co na ně říkáte?

Že to jsou úžasný ženský, které mají obrovský cit. Tedy ty, které to umí, protože je mezi nimi spousta podvodnic a šarlatánek. Potkal jsem pár kartářek, které mě zaujaly, byly schopné vycítit věci, které nevycítí jiní lidé. Karty považuji za rekvizitu nebo spouštěč a nemyslím si, že by to byla úplná hloupost. Nevnímám to jako něco nadpřirozeného, ale jako schopnost vnímat věci s větším přiblížením.

Když jsme u psaní, vydal jste také několik knih.

Jsou to spíš takové útlé a odborné publikace. Například Velká hra, to je materiál, který slouží k prevenci gamblerství. Na toto téma jste také napsal scénář ke krátkému filmu Gambleři. Gamblerství je také docela častý problém. Je to závislost, objevuje se tam moment koketování s hrou jako koketování s jinou látkou, je tam bažení, které člověk prožívá, když nehraje. Zajímavé je, že gambling je jedna z nejnebezpečnějších závislostí. Je tam vysoké procento smrtelných konců, daleko víc než u jiných závislostí. Hodně sebevražd. I ten film byl natočený z velké části v kriminále. Gambleři jsou schopní kvůli padesátikoruně zabít obsluhu automatů. S tím jsem se skutečně setkal.

Jak to ten člověk vnímal?

Jako něco, co se mu přihodilo, co nemělo být. Nebyl to hloupý člověk.

Je gamblerství léčitelné?

Špatně. Hůř než jiné závislosti. Daleko větší šance je u alkoholiků nebo u kuřáků. U gamblerů funguje hrozně málo věcí. Ale léčení je podobné jako u alkoholu. Ti lidé musejí dodržovat režim, řeší se s nimi způsob splácení dluhů, je potřeba pracovat s jejich rodinou, s lidmi, kteří je obklopují.

Co řeknete o scénáři, který teď píšete?

Děláme to s Mirkem Krobotem, jsme spolužáci, oba pocházíme ze Zábřeha, a kdysi jsme psávali za gympláckých let nějaké věci. Dělali jsme divadlo, a teď jsme dospěli k tomu, že by bylo dobré napsat film.

Kde tvoříte?

U Mirka Krobota v Praze, nebo na jeho chalupě, nebo u mě v Olomouci. Jak kdy.

V jakém stadiu tvorby se nacházíte?

Máme základní podobu scénáře, do kterého postupně zasahujeme, dáváme to číst různým lidem. Četl to například filmový producent Jaroslav Bouček, Hřebejkův scénárista Petr Jarchovský a další. Každý k tomu něco řekne, každý něco jiného. Scénář je teď ve stadiu, kdy si myslím, že to podstatné máme napsané. Ale budeme do toho ještě zasahovat, pracovat s jednotlivými postavami. Až to bude hotové, začneme psát filmový scénář.

O čem to bude?

Je to z míst, kde byly Sudety. Prostředí je z okolí Hanušovic, aby to bylo hodně skutečné, aby to odráželo to, v čem lidé opravdu žijí.

Na co chcete tímto dílem poukázat?

Svým způsobem se tím bavíme. Je to hodně o moci, bezmoci, osamocení a zoufalství. O emočním a morálním zoufalství.

Jaký to bude žánr?

Jsou lidi, kteří když ten scénář čtou, tak se baví, protože je to psané v nářečí. Producent Bouček to přečetl přes noc, říkal, že mu to připadá jako české Zvonokosy. Není to na povrchní rovině, ale dá se to takto číst. Může to být drama, krimi, tragikomedie, svým způsobem thriller. Je to těžko zařaditelné.

Máte nějaký pracovní název?

Máme. Je to název jedné vesnice na Hanušovicku, ale nebudu ho prozrazovat.

Postavy vychází ze skutečných lidí?

Nevychází. U některých je inspirace skutečnými lidmi, ale příběh se odvíjí svébytně.

A jaké jsou hlavní postavy?

Stěžejní je ženská postava.

Máte představu, kdo by ji měl hrát?

Nejlépe neherec. Ale já nebudu dělat ani režii ani produkci.

Kdy by se měl film objevit v kinech?

Teď jsme ve fázi, že scénář doděláváme, zvažujeme, s kým bychom mohli spolupracovat. Přemýšlíme o variantě televize a filmu, ale nemáme to jednoznačně uzavřené.

PRVNÍ PSYCHOLOGICKÁ POMOC LUBOMÍRA SMÉKALA

Co dělat, když partner žárlí?

• Nediskutujte s ním. Žárlivec dokáže obratně zneužít vašich argumentů k rozvíjení svého bludu.
• Obraťte se na odborníka, se kterým můžete prodiskutovat perspektivu vašeho vztahu a případně další strategii soužití se žárlivcem.

Co dělat, když si už nemáme co říct a nedovedeme si představit další soužití?

• Neobviňujte partnera.
• Nechejte partnerovi dostatečný prostor, nesnažte se o přílišné analyzování situace a podrobné prodiskutování problému odcizení. Je pravděpodobné, že tím odcizení paradoxně ještě prohloubíte.
• Nesnažte se o komunikaci za každou cenu a nepronásledujte partnera.
• Využijte situací, ve kterých se můžete oba cítit alespoň trochu spokojeni.
• Snažte se sami sobě udělat radost.
• Vyhledejte pokud možno co nejdříve nezávislou třetí osobu – poradce či terapeuta.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!