Půjdou čtyři měsíce. V mrazu a sněhu

Čtyři měsíce na cestách, teploty až k padesáti stupňům pod nulou, vítr a doslova moře sněhu. To čeká na dvojici cestovatelů Ondřeje Kotase z Liberecka a George Sichelschmidta z Německa, kteří se vypraví na Ellesmerův ostrov u Grónska. Půjdou po stopách starých expedic, které se jako první na světě vypravily dobýt severní pól a mnohé se už nevrátily.
„Pokusíme se jako první obejít nejdrsnější severní část ostrova. Zkoušel to už německý cestovatel Arved Fuchs, ale kvůli špatným podmínkám to nezvládl,“ říká Ondřej Kotas. Na cestu se vypraví dvojice cestovatelů v únoru 2011, do cíle má dorazit za čtyři měsíce. Už teď jsou ale v plném proudu přípravy. „Zaberou asi rok. Musíme vymyslet každý detail. Kolik vezmeme zásob, jak se oblékneme. Teď řešíme, jestli vzít sáně nebo kajaky, na které pro každého naložíme sto padesát kilogramů materiálu,“ vysvětluje Kotas. Expedice nebude snadná, polárníci za měsíce cesty nepotkají živou duši. Na celém Ellesmerově ostrově je jenom jedna meteorologická stanice, vojenská základna a malá eskymácká vesnice. Nebudou mít tedy možnost ani rychle sehnat pomoc nebo doplnit zásoby.

Po stopách výprav

Expedice vyrazí z osady Qaanaaq ze severního Grónska a hned v úvodu cesty ji čeká nejriskantnější část, Smithův průliv. „Musíme najít místo, kde průliv přes mořský led překonáme a dostaneme se na ostrov. Není vyloučené, že bude třeba někde i plavat,“ vysvětluje Kotas. Kvůli tomu, že možná čeká cestovatele i plavání v moři, se musí vzdát eskymáckého psa, který je nejlepší obranou proti medvědům. Vymění jej za pušku. A nějaká zvláštní fyzická příprava nebo otužování kvůli nízkým teplotám? „Nejlepší je běhat, tak dvacet kilometrů denně. Někdo tahá za sebou pneumatiky, aby si zvykl na to, že potáhne sáně. Na zimu ale tělo není možné připravit předem. Až dojedeme do Grónska, budeme se týden aklimatizovat,“ podotýká Kotas.
Polárníci nesmí nic podcenit, aby nedopadli jako jejich předchůdci v 19. století, po jejichž stopách půjdou. Chtějí najít místo, kde zemřelo dvacet členů nejtragičtější expedice k severnímu pólu Adolphuse Greelyho v roce 1881. „Na ostrově jsou pozůstatky jejich tábora,“ podotýká Kotas. Chystají se do míst, kde stojí základna po expedici Roberta Pearyho, který měl jako první dosáhnout severního pólu, ale dodnes se o tom vedou spory. „Nikdo si nedovede představit, co tehdy cestovatelé prožívali. Neměli potuchy, co je čeká, zažívali deprese, kurděje nebo polární zimu,“ dodává Kotas.