Rekonstrukce jako výrazný počin architektury | E15.cz

Rekonstrukce jako výrazný počin architektury

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
U oprav historických budov není obvyklé mluvit současně o výrazném architektonickém počinu. V případě rekonstrukce nejstarší divadelní budovy ve střední Evropě - brněnské Reduty - tomu tak ale je.

Slavná minulost stavby počínající v 17. století zahrnuje například vystoupení jedenáctiletého W. A. Mozarta v roce 1767, čilý provoz na špičkové úrovni v 19. století i pokračování divadelní praxe až do 90. let století minulého. Jen několik let poté ale stav budovy Reduty na Zelném trhu v Brně neměl daleko k označení slovem ruina. Poškozenou střechou teklo, neopravitelně tak byly zničeny trámové stropy nadzemních podlaží.

#####Soutěží proti havarijnímu stavu

Po sedmi letech chátrání historické stavby vypsalo město v roce 2000 architektonickou soutěž na její záchranu. Od počátku bylo jasné, že půjde o značný zásah jak z konstrukčního hlediska, tak po architektonické a estetické stránce (od 17. století budova prošla řadou změn, třikrát vyhořela, za války zažila i bombardování). V soutěži nakonec uspěl místní ateliér DRNH. Architekti zvítězili s provozně i dispozičně jednoduchým návrhem, ale přitom do ní zanesli řadu razantních změn. V první řadě se museli vyrovnat s havarijním stavem budovy. „V soutěžním návrhu jsme upřednostnili a obnovili historickou podstatu domu a soutěž vyhráli,“ poznamenává architekt Eduard Štěrbák z ateliéru DRNH. Autoři při tvorbě návrhu postupovali tzv. analytickou metodou rekonstrukce - vše nové je od starého důsledně odlišeno tvarově, materiálově i formálně. Jediný spojující prvek představuje vysoká kvalita řemeslného zpracování nových zásahů.

#####Změny v dispozici stavby

Bylo nutno, na podkladě historického vývoje domu, navrátit prostorám důstojnost a smysluplnost a najít novým provozním, dispozičním a společenským požadavkům odpovídající řešení. Architekti vybourali všechny příčky, zrušili novodobé dostavby a přestavby a vrátili se tak k podstatě domu, což je vlastně součet vývojových etap od renesance přes barokní přestavbu až ke klasicismu. Tuto podstatu začali do žádoucího provozního a architektonického řešení doplňovat kontrastními soudobými vloženými prvky. Dvůr zastřešili prosklenou konstrukcí a vložili do něj ocelověskleněný objekt výtahů a nástupních podest do sálu. Podlaha kombinuje estetický a technický prvek - litá teracová podlaha je členěna organickými liniemi z bílé mosazi a třešňového dřeva podle návrhu malíře Petra Kvíčaly. Část linií má kromě výtvarné stránky také technickou funkci dilatačních spár jednotlivých polí podlahového vytápění.

#####Hlediště na místě tržnice

Divadelní část s hledištěm a jevištěm vznikla v místě bývalé tržnice, která byla v budově Reduty zřízena až kolem roku 1890. Tyto prostory byly v průběhu 50. let 20. století přestavené do podoby zázemí divadla, ale v soutěžním zadání byly předurčeny ke kompletnímu vybourání a vestavbě nového divadelního provozu. „Poměrně razantní stavební zásahy se odehrály v rámci původního objemu stavby, takže mohl být zachován ocelový krov tržnice s lucernovým světlíkem. V rámci stavebních prací jsme nechali zhotovit nové základy pro svislé konstrukce formou mikropilot a v částech půdorysu jsme vytvořili prohloubené železobetonové vany pro jevištní výtah a plošinu orchestřiště. Boční vstup ze Zelného trhu byl pak upraven pro navážení kulis přímo do prostoru jevištního výtahu,“ vysvětluje postup rekonstrukce Eduard Štěrbák.

#####Nové poslání - multifunkční prostor

Dalším významným zásahem bylo odstranění nepůvodního svažujícího se hlediště v tzv. Mozartově sálu - stal se z něho prostor s širším využitím pro koncerty a společenské akce. V tomto sálu je rovněž nejvýraznější výtvarný prvek celé rekonstrukce - rudý monochrom malíře Petra Kvíčaly. Pokrývá stěny sálu a je považován za největší abstraktní malbu v České republice. Sytě červená výmalba s nepokojnými žilkami vytváří slavnostní atmosféru a celý sál rozehřívá. Multifunkčnost, kterou Mozartův sál naplňuje, byla ostatně požadavkem na celý projekt rekonstrukce a několik let provozu svědčí o tom, že se záměr podařil - divadlo Reduta slouží jako komorní scéna Národního divadla v Brně, sál a přilehlé prostory plní i společenskou funkci, v budově se nacházejí i prodejní prostory a v atriu se konají také výstavy.

Rekonstrukce brněnské Reduty je pokládána za ukázkový příklad spolupráce architektů, stavebníků a výtvarného umělce. Stavbu totiž dotvářejí výše zmiňovaná díla od Petra Kvíčaly. Autor patří k nejvýznamnějším osobnostem české abstraktní malby a v interiérech divadla rehabilitoval využití ornamentu, který byl v minulosti například ve funkcionalistické architektuře zatracován.

*Foto: Filip Šlapal a DRNH*

*

Rekonstrukce divadla Reduta, Brno

Autoři: architektonická kancelář DRNH - Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Eduard Štěrbák, spolupráce Klára Michálková a Karel Spáčil Spoluautoři: Petr Kvíčala a Miroslav Melena (divadelní část) Realizace: 2002-2005 (slavnostní otevření 1. října 2005) Generální dodavatel stavby: IMOS, a. s. Náklady: 355 milionů korun

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video