Hranice/ Romům se od listopadu 1989 výrazně změnil život. Nemají už jistotu práce, hodně z nich má jako hlavní zdroj příjmu sociální dávky, dražší nájmy v centrech měst je nutí stěhovat se jinam, snadné půjčky je uvrhají do pasti dluhů. V odpovědi na otázku, zda se měli líp před dvaceti lety, nebo teď, ale nejsou Romové jednotní.
Před revolucí
Romská otázka se řeší na území českých zemí od šestnáctého století. Ve století dvacátém do života Romů výrazně zasáhl totalitní režim.
Komunisté se domnívali, že když budou mít Romové lepší životní podmínky, změní se jejich mentalita a oni se přizpůsobí většině. Ignorovali jejich tradice a životní styl. Zlikvidovali romské osady a jejich obyvatele rozptýlili po republice.
Poté, co komunisté upustili od politiky rozptýlení Romů, začali zakrývat problémy Romů plošně vyplácenými podporami. Romové se tak naučili spoléhat na stát. Situaci podrobně popisuje web romove.radio.cz.
Jediná jistota: práce
„Před dvaceti lety byla jediná jistota od komunistů. Práce. Kdo nechtěl dělat, toho zavřeli,“ připomněl dvaapadesátiletý Rom Ernest Vavrek.
Teď je podle něj lepší doba. „Výdělky jsou vyšší a jsou větší možnosti. Za komunistů se nedalo podnikat,“ řekl Ernest Vavrek.
Naopak Štefan Vavrek se domnívá, že před revolucí byly pro Romy lepší časy. „Romové po staletí pro někoho dělali. V historii je málo Romů, kteří podnikali. Hlavním problémem je dnes nezaměstnanost. Je to i u české populace, ale romské se to dotýká víc. Jednak mají Romové nižší vzdělání, většinou základní, což je velká nevýhoda na trhu práce, jednak mají lidé předsudky přijímat Romy,“ vysvětlil Štefan Vavrek.
Právě práce a vzdělání jsou podle terénního pracovníka hranické radnice Roberta Sutorého cestou k zařazení se do majoritní společnosti.
I když přímo v Hranicích na tom Romové nejsou až tak špatně. Zaměstnává je společnost Ekoltes a místní romská firma.
Podle Sutorého se měli Romové líp před revolucí. „Změnilo se jim bydlení. Žili v centrech měst, nájmy vzrostly a oni se musí stěhovat jinam. Zhoršila se pro ně také bezpečnost. Pozitivní teď ale je, že se řeší romská problematika,“ sdělil Sutorý.
Dávky a půjčky
Důležité podle něj je, aby Romové měli práci. „Když mají peníze na život a na bydlení, mají pak jiné priority, mají zájem o to, aby jejich děti něčeho dosáhly. Když jsou na životním minimu, nemají práci a jejich hlavním zdrojem jsou dávky, jsou v obtížné situaci, propadají gamblerství a alkoholu,“ řekl Sutorý.
Nedostatek peněz Romové řeší půjčkami. „Je jednoduché získat půjčku, ale když nemají na placení, přijde exekutor a oni přijdou o všechno a spadnou do propasti dluhů. Je to všeobecný jev, ale u Romů je to hodně viditelné. Když má člověk úvěr, musí pracovat, aby ho splácel. Když Rom ztratí práci, těžko si hledá novou,“ konstatoval Sutorý.
Ten má na starosti také pomáhat Romům s hledáním zaměstnání. O tom, že práce dokáže změnit život, svědčí případ jedné romské rodiny.
„Například před pěti lety jsme pomohli manželskému páru najít práci. Oba vydělávali, mohli si vzít úvěr a pořídit bydlení. Měli zájem, aby jejich dítě v budoucnu studovalo, a už v pěti letech ho přihlásili do angličtiny. To dítě vyrůstá v majoritní společnosti, získává klasické návyky a vzdělání bere jako samozřejmost. Je to výhodné i pro stát. O toto dítě se nemusí starat. Až vystuduje, najde si práci a svoje děti povede k lepšímu životu,“ uvedl Sutorý.
Sutorý si přeje, aby energii, kterou dávají Romové do tance a zpěvu, vkládali do vzdělání. „Je to jediná šance, jak přijmout odpovědnost sám za sebe a ovlivnit tak svůj život,“ řekl Sutorý. Hranice jsou podle něj známé tím, že se s Romy pracuje a že to má efekt. Hodně se dělá i pro děti. Když v roce 2001 vznikl při hranickém domě dětí a mládeže romský kroužek, přišlo tam dvacet dětí, dnes jich je devadesát. „Také podporujeme Romy z Hranicka, kteří studují. Před lety studoval jeden, teď jich je už čtyřicet,“ řekl Sutorý. Stejně tak i Štefan Vavrek vidí cestu ve vzdělání. „Naděje vkládáme do dětí,“ sdělil Štefan Vavrek.
