Houbaři mohou být po loňském půstu letos spokojení. Po vydatných deštích nastalo příznivé klima a na houby už i v Kladně chodí s hlubokými košíky.
Lesy v okolí Kladna procházejí houbaři s náklady křemenáčů i hříbků. Sezona začíná.
„Rostou hodně kováři, holubinky i masáky,“ říká vášnivý houbař Jiří Jirků z Unhoště. Nejraději sbírá v lesích za Libušínem. V areálu bývalé štoly nachází hříbky a křemenáče.
Od Poldovky na Vrapice
Podle mykologů se v Kladně vyplatí projít kročehlavský lesopark, lesy za Libušínem nebo oblast od Dubí k Vrapicím. Není to sice houbami proslulá Šumava, ale slušnou úrodu tam houbaři najdou.
„Když jít ve městě na houby, tak teď je to nejlepší v lese u Vrapic. Není to sice přímo Kladno, ale z pohledu Pražana to je za Poldovkou. Vím tam o místech, kde v současné době najdu spoustu čirůvek nebo také holubinek,“ říká jednatel České mykologické společnosti Aleš Vít.
O křemenáčích či kozácích, kterých je v této oblasti také požehnaně, se Vítovi hovořit nechce. „To jsou pro mě nezajímavé, plevelné houby,“ podotýká Vít. Jedno místo ale nakonec doporučí. „Teď by křemenáče mohly v hojném počtu růst kolem bazénu bývalého vrapického koupaliště,“ říká mykolog.
Hříbky ničí vedro
Počasí posledních týdnů probudilo kromě jarních i některé z podzimních druhů hub. Zvláště čirůvek je nyní podle odborníků téměř stejně jako v září, kdy nastává jejich přirozené období. Odůvodňují to tím, že letošnímu jaru vládlo spíše podzimní klima.
„Ale i tak je počasí pro houbaření relativně dobré. Pokud se nevrátí vlna veder, očekáváme vlnu hřibovitých hub. Obecně rostou houby zhruba tři týdny po posledním velkém dešti,“ vysvětluje Jiří Véle z unhošťského mykologického klubu.
To znamená, že první velká úroda by měla přijít koncem tohoto týdne, kolem 20. června. Ovšem kdy a kde které houby porostou, mykologové prozrazovat nechtějí. „Nebudu vás posílat na nějakou kladenskou stráň, protože tam zaručeně teď najdete krásné zdravé houby. Třeba vůbec nevyrostly, nebo je už někdo vysbíral anebo rostou o kousek dál,“ říká Véle.
Podle něj nyní začínají růst například lišky bledé. „Před patnácti lety vzácná houba. Nenasbíráte jich koš, ale menší košíček domů při troše štěstí přinesete,“ míní Véle.
Holubinka: zkusit chuť
Objevují se už také holubinky doupňákové, mandlové nebo namodralé. Jsou to kvalitní, dobře rozpoznatelné, houby.
Mezi holubinkami je jedna jedovatá, ale ta roste v jiném prostředí. Některé zase nejsou moc k jídlu kvůli palčivé chuti. Houbaře proto nemusí zajímat druh, ale chuť. Než se rozhodne holubinku vzít, měl by z ní kousek ochutnat. Když bude chutnat, je jedlá.
Kam pro dubové hříbky
„Počasí je ideální pro houby, které rostou v listnatých lesích. Dá se najít už i dubový hřib,“ říká Pavel Svoboda z České mykologické splečnosti.
V jehličnatých lesích si podle něj dávají houby načas. „Kdybych se teď sebral a jel do Kladna na houby, určitě pojedu na šachtu za Libušín,“ dodává Svoboda.
Muchomůrka? Bedla?
Mykology udivuje, kolik lidí i přes úrodu hřibů, křemenáčů a chuťově výtečných holubinek, posbírá i nejjedovatější českou houbu, kterou je muchomůrka zelená.
„Když jsme se zabývali tím, proč ji každý rok sebere tolik lidí, došli jsme k závěru, že si ji pletou s bedlami. Pro nás, odborníky, je to nepochopitelné, protože si nejsou vůbec podobné,“ říká Véle.
Další velmi nebezpečnou houbou je vláknice začervenalá. „Po muchomůrce je to druhá nejjedovatější houba. Na Kladensku roste celkem hojně a lidé ji velmi často zaměňují za čirůvku nebo závojnatku,“ vysvětluje zkušený unhošťský mykolog.
Nejčastěji odborníci z České mykologické společnosti, kam se lidé chodí poradit, v uplynulém týdnu určovali mírně jedovatou pečárku zápašnou.
„Nebezpečí v současné době hrozí od několika druhů vláknic a samozřejmě muchomůrek. Letos se také dost často vyskytuje bedla červenající, kterou rozhodně nedoporučujeme jíst,“ varuje mykolog Jaroslav Landa.
