Sady lidé procházejí se strachem | E15.cz

Sady lidé procházejí se strachem

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Hostašovými sady v Klatovech se lidé bojí projít i za bílého dne. Bandy výrostků tu přepadávají školáky a obtěžují i dospělé kolemjdoucí.

„Paní, nemáte ňáký drobný?“ ptá se redaktorky Sedmičky parta pěti zhruba čtrnáctiletých kluků vysedávající v úterý odpoledne na schůdkách v Hostašových sadech. Obtěžují kolemjdoucí, žebrají, pokřikují, že by potřebovali půjčit mobil. V této části Klatov poměrně obvyklá scénka.

Nedávno tu dokonce dvojice mladíků ve věku devatenáct a jedenadvacet let přepadávala malé školáky, vyhrožovala jim a brala peníze. Sedmička dva dny testovala, jak to v Hostašových sadech chodí. Figuranta dělal desetiletý školák. Do ruky dostal mobil a z kapsy mu vykukovala ledabyle složená padesátikoruna. Do zvonění na první hodinu ve škole zbývá v úterý ráno patnáct minut. Lavičky v parčíku jsou ale téměř plné. Vysedávají tu starší školáci, mnozí na sebe pokřikují vulgarity. Z laviček se táhne cigaretový dým. Další partičky se tu odpoledne scházejí po jedné hodině.

„Nemotej se tady,“ nabádá pětičlenná parta mladíků sedících na schodech figuranta Sedmičky. O deset minut později na procházející redaktorku pokřikují, aby jim dala nějaké drobné. „To raději k večeru posedím na zahrádce sousední restaurace, než abych seděla tady v parku. Občas se tu scházejí partičky, popíjejí tady, hlasitě křičí a člověk tu nemá klid,“ posteskla si maminka s kočárkem Jana Žlábková.

Podle jejího názoru by sem měli častěji zamířit strážníci. „Chodíme tam. Občas odtud máme hlášeno rušení nočního klidu,“ argumentuje velitel Městské policie v Klatovech František Kacerovský. Druhý den se ranní situace v parku opakuje. Posedávající, pokuřující a pokřikující mládež, odpoledne je střídají o něco starší party mladých. Figurant Sedmičky prochází bez povšimnutí. Patnáctiletý Honza z Klatov tu ale nedávno přišel o mobil. O ulici dál nad Hostašovými sady jej oslovil jen o něco starší mladík.

„Byly čtyři hodiny odpoledne, šel jsem ze školy. Před hospodou postával kluk a tvrdil, že musí volat, tak jsem mu telefon půjčil. Když dovolal, tvrdil, že musí volat ještě jednou, ale s kamarádem, který sedí v hospodě. Pak už jsem telefon neviděl,“ vypráví Honza. Po této zkušenosti už je mnohem opatrnější. „Už bych své věci nikdy nikomu neznámému nepůjčil,“ dodává. U soudu končí jen minimum podobných případů. „Šikana dětí, ale i dospělých nebo vyhrožování se většinou řeší na přestupkových komisích. K soudu jdou případy loupeže nebo vydírání. Těch je ale hodně málo,“ přiznává okresní státní zástupkyně Jiřina Vítovcová.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.