Salač: O třetí místo bych si rád zahrál

Dva úspěšné roky má za sebou v Písku trenér interligových házenkářek Jan Salač.
V tom prvním dotáhl od úvodu se trápící tým až k duelům o bronz, v nichž nakonec prohrál. V této sezoně znovu obsadil čtvrté místo, ale tentokrát bylo od začátku jasné, že play-off Jihočeškám neunikne.
O třetí místo se však nehrálo, a proto po semifinále rozhodovalo o konečném postavení umístění v základní části. A tam byl Písek čtvrtý.
„Slavia byla letos skoro neporazitelná. Už v únoru bylo jasné, že skončíme čtvrtí,“ říká Jan Salač.

Získal jste dvě čtvrtá místa. Berete je stejně?

Když to srovnám s minulým rokem, byla tahle sezona vydařenější a lepší. Bodový zisk byl výrazně větší. V minulé sezoně, když jsme hráli o třetí místo, byl tým zdecimovaný zraněními. Byli jsme rádi, že trápení skončilo. Letos bych si o třetí místo zahrál velice rád. Před sezonou se týmy dohodly, že se hrát nebude a třetí skončí lépe postavený. Letošní čtvrté místo hodnotím výš. Práce za dva roky byla vidět a jsem spokojený.

V minulém ročníku nevyšel družstvu start do soutěže a úspěchem už bylo samotné play-off.

Podzim roku 2008 se nám nepovedl vůbec. Hráli jsme kvůli rekonstrukci haly venku a prohrávali. Psychika hráček byla špatná. Nakoplo nás vítězství s Olomoucí a pak jsme jaro odehráli velice dobře. V play-off už přišla zranění, která nás provázela obě dvě sezony. To mě dost trápí.

Proč?

Když se kouknu do Slavie nebo do Veselí, hrají s šesti s osmi lidma bez zranění. Říkám si, co se sakra děje. Někdo nás asi nemá rád. Doufejme, že pokud příští sezonu zůstanu, budou se nám zranění vyhýbat.

Není jisté, že zůstanete?

Není to úplně stoprocentní. Svým způsobem mé setrvání v pozici trenéra je jisté, ale stát se může cokoliv.

V průběhu sezony jsem měl pocit, že jste chtěli víc než čtvrté místo?

Musím říct, že po medaili jsme pošilhávali. Sezona byla velice pěkná. Problém byl v tom, že jsme v semifinále narazili na Slavii, která byla letos neporazitelná.

Která zranění byla podle vás klíčová?

V této sezoně to nebylo tak hrozné jako v minulé. Protáhlo se do ní zranění kolena Míši Borovské, která začala hrát v lednu. Tím, že začala hrát, vystřídala Katku Vrabcovou, která odjela na jeden semestr do Španělska. Vždy jedna chyběla. Pak byla drobná zranění. Ve Zlíně se nám zranila Ivetka Luzumová. Sezonu jsme dohrávali všelijak. Zranění nebyla tak vážná, ale bylo jich víc. V závěru si pak zranila koleno Marta Krouská a snad stihne start další sezony. Alespoň v to doufám.

Trénujete ještě v těchto dnech?

Po posledním zápase jsem dal holkám dva týdny volno. V květnu budeme trénovat jednou, dvakrát týdně. Holky teď hodně dohánějí školy. Iveta Luzumová s Ájou Stellnerovou navíc hostovaly za Most v baráži o interligu s Jindřichovým Hradcem. Teď se moc nesejdeme. V červnu začneme s kondicí, pak hráčky zase dostanou volno a pravou přípravu odstartujeme na konci července.

Je pro hráčky dobré, že si prodloužily sezonu v Mostě?

Bylo to takhle dohodnuté na začátku sezony. Možná je to pro ně trochu výhoda, protože obě pojedou koncem června na akademické mistrovství světa a udrží se v herním zatížení. Na jednu stranu toho budou mít plné kecky, na druhou je to pro ně plus. Těžko hodnotit. Byl bych velice nerad, kdyby si přivezly zranění. Doufejme, že štěstí bude na naší straně. To bych se z toho už asi zbláznil.