„Kdo dal vlastně gól?“ ptají se často diváci, když jim unikne střelec branky. „Byla to sedmička,“ odpovídají ti pozornější.
Někteří sportovci používají každou sezonu jiné číslo. Ostatní jsou pověrčiví a to své si ostražitě hájí. Pokud by měli odevzdat svůj dres jinému spoluhráči, tak raději ukončí kariéru. Ve sportu často rozhoduje štěstí. A to přináší sedmička.
1. Tomáš Mašek, 23 let
Fotbalista Spartaku MAS Sezimovo Ústí
„Číslo mého dresu byla spíš náhoda. Ještě za trenéra Dejmala se dresy hráčů automaticky střídaly. Pokud někdo chyběl v základní sestavě, tak jeho náhradník po něm dres převzal. Dřív jsem se střídal o sedmičku s Frantou Koutníků. Když odešel, tak jsem ji po něm zdědil,“ vzpomíná Mašek, který nejdřív vyzkoušel gymnastiku a atletiku.
Nakonec skončil u fotbalu. Začínal v žácích Kamberku, pak působil ve Vlašimi a v deseti letech přestoupil do Spartaku. Rok hrál v Táboře a v patnácti zavítal do Českých Budějovic. Za pět let se znovu vrátil na Soukeník, kde s mužstvem Spartaku vybojoval postup do druhé ligy. Ze záložníka se přeškolil na krajního obránce.
„Když se ohlédnu zpátky, tak si uvědomuji, že se sedmičkou jsem dával docela hezké góly. Pokud na mě zbude, tak ji budu nosit dál,“ říká.
Kamil Černý, 25 let
Hokejista HC Tábor
Na Kamila Černého dres se sedmičkou zůstal. „Když jsem začínal hrát, míval jsem třiadvacítku. Teprve když jsem přestoupil do Českých Budějovic, tak jsem začal nosit sedmičku. Zbyla na mně. A mám ji už deset let,“ líčí Černý svůj příběh. S hokejem začínal v osmi letech spolu se svým mladším bratrem Tomášem v Táboře. Spolehlivý obránce přestoupil v žákovské kategorii do Budějovic. Vyzkoušel si i angažmá v Chomutově, pak extraligu v Karlových Varech, kde získal mistrovský titul. Loni se vrátil na hostování zpět do Tábora, kde hraje první ligu. Ve volném čase se věnuje fotbalu, tenisu a cyklistice. „Protože byla sedmička volná i v Chomutově, v Karlových Varech a v Táboře, tak jsem ji neopustil. Pověrčivý sice nejsem. Ale docela se mi se sedmičkou dařilo, proto jsem ji už nevyměnil. Pokud bude kdekoliv volná, tak si ji klidně nechám. Kdyby ji chtěl někdo starší, tak bych ustoupil. Ale sám od sebe bych se ji nevzdal. Dvě sedmičky bych už nenosil. Spíš bych se zase vrátil k třiadvacítce,“ uvažuje táborský odchovanec.
Tomáš Havel, 30 let
Házenkář Spartaku MAS Sezimovo Ústí
Tomáš Havel měl jasno hned od začátku své kariéry. Sedmičce je věrný už čtyřiadvacet let. „Sedmičku jsem od malička považoval za šťastné číslo. Proto jsem si ji vybral. Začal jsem ji nosit už od žáků a mám ji až do současnosti, čtyřiadvacet let. I když jsem v průběhu kariéry vystřídal krátce další čísla. To bylo tehdy, když jsem přestoupil do starší věkové kategorie, kde jsem neměl jinou možnost výběru,“ vzpomíná házenkář Spartaku.
Už několik let neodmyslitelně patří k oporám týmu, který pravidelně hraje špičku druhé ligy. Vyzkoušel si i orientační běh, gymnastiku a biatlon. Od čtvrté třídy se věnoval házené, která ho nakonec na dobro učarovala.
Helena Polívková, 20 let
Florbalistka 1. FbK Tábor
Helena Polívková začínala s gymnastikou, pak zkusila i basketbal a atletiku. „Při basketbalu na mě sedmička zbyla. Většina spoluhráček si totiž rozebrala dvouciferná čísla. Později jsem si na zvykla a jiné číslo bych už nechtěla. Tak ji mám při florbale. A už bych nevyměnila,“ je si studentka geografie jistá.
Martin Drtina, 26 let
Florbalista 1. FbK Tábor a hrající trenér
Slavil sportovní úspěchy s atletikou. Všestranný vícebojař Martin Drtina vybojoval na čtyři sta metrů překážek třetí místo na mistrovství republiky juniorů. Během studia vyzkoušel i florbal. Jeho nadějnou kariéru ukončilo ve dvaceti letech zranění kolena. Nakonec dal přednost florbalu.
„S dresem číslo sedm už hraju od začátku, letos to bude už desátý rok. Ani nevím proč jsem si toto číslo vzal. Řekl jsem si, že ho zkusím a nakonec mi zůstalo,“ vypráví hbitý útočník. Spolu se svým o rok starším bratrem Michalem tvoří údernou sílu. Navíc druhým rokem plní roli trenéra.
„Pověrčivý vůbec nejsem. Nevěřím, že kdybych sedmičku neměl, že by se mi přestalo dařit. V mužstvu bych jich sice nikdy neopustil, ale v jiném týmu bych ji klidně oželel,“ tvrdí trenér druholigových florbalistů 1. FbK Tábor Martin Drtina.
