Sedm

Když mně bylo sedm… Dostala jsem dort se sedmi svíčkami ozdobený kočičími jazýčky a kytaru. Na fotkách na ni hraji, jen jako. Ve vlasech jsem nosila sponku se sluníčkem. Poprvé jsem ucítila vůni moře a uslyšela, jak šumí. Těšila jsem se do druhé třídy a na kamarádku Lenku. Ze školy mě doprovázel spolužák Pepa. Ruku měl kolem mých ramen a někdy mi nosil tašku. Po Sluníčku a Mateřídoušce jsem začala číst Sedmičku pionýrů a vystřihovat si písničky z předposlední stránky. S jednou z nich jsem soutěžila při hudební výchově, ale Jaruška Kindlová byla lepší zpěvačka. Vyzkoušela jsem si, jak chutná cigareta značky Clea. Potají jsem ji vzala dědečkovi. Neuměla jsem kouřit a ožehla si vlasy. Dnes je mi o šestatřicet víc a hledám sedm důvodů, aby sedm dní v týdnu stálo za vzpomínku po sedmi, čtrnácti, jednadvaceti, osmadvaceti letech…