Sedmička je moje životní číslo, říká legendární žokej Váňa | E15.cz

Sedmička je moje životní číslo, říká legendární žokej Váňa

Na závodišti mu v neděli odhalili sochu. O pár hodin později ale všem ukázal, že do starého železa nepatří a posedmé triumfoval ve Velké pardubické.

Josef Váňa na magii čísel nevěří. Nic na tom nezmění ani to, že mu letos přinesly další fantastický úspěch. 10. 10. 2010 vyhrál 120. ročník Velké pardubické České pojišťovny. Dokázal to navíc deset dnů před svými narozeninami. Ovšem existuje jedna výjimka. Číslice sedm. „Sedmička je pro mě podstatná, protože je to moje životní číslo. S Vronskym jsem dokázal vyhrát Velkou se sedmičkou a vždycky, když jsem měl v dostihu číslo sedm, tak jsem věděl, že to nemůže dopadnou špatně,“ prozradil v cíli Velké pardubické její čerstvý sedminásobný vítěz Josef Váňa.
V sedmapadesáti letech je legendou tohoto dostihu, který začal psát svoji historii už v roce 1874. Ve výsledcích byste nenašli úspěšnějšího jezdce ani trenéra. Na závodišti už mu dokonce letos odhalili sochu. Z piedestalu má závodiště jako na dlani a bičíkem míří k nejslavnější překážce dostihu - Taxisovu příkopu.
Kdysi stavěli sochy žijícím císařům, kteří vládli ve svých zemích. Josef Váňa teď pevnou rukou vládne Velké pardubické. Vždyť posledních pět ročníků vyhráli pouze koně, které připravil jako trenér. „Smekám před výkonem pana Váni. Jezdec to byl vždycky dobrý, ale je to především Pan Trenér,“ myslí si majitel vítězného Tiumena Ivo Köhler.
Letošní vítězství se do archivů závodů zapíše jako nejtěsnější doběh v jeho sto dvacetileté historii. O výsledku musela rozhodnout až cílová fotografie a výrok dostihové komise hovoří jasně - tuhý boj, o nos. Závěr dostihu totiž ukázal, že i mistr se může někdy utnout. V polovině cílové rovinky totiž Tiumen jasně válcoval druhého Amant Grise, jenže závěr dostihu Váňa vypustil a vítězství nakonec uhájil jenom o pár centimetrů. „Díky mé mladické nerozvážnosti mě Amant Gris s Markem Stromským málem chytnul na cílové desce,“ usmíval se v cíli.
Jenže zkušený matador situaci opravdu podcenil a na potvrzení výsledků netrpělivě čekal, stejně tak jako téměř čtyřicet tisíc diváků. „Pepa to asi nepřizná, ale až to uvidí ze záznamu, tak mu bude všelijak. Sám musí vědět, že to bylo o fous. Stává se, že někoho přejedete a už s ním nepočítáte. Jenže pak přilétne z druhé strany a už se vám nemusí podařit koně rychle rozběhnout. Tiumen ale předvedl fantastický výkon a klidně může vyhrát příští rok potřetí v řadě. Třeba se rodí nová hvězda, která přidá ještě víc vítězství. Těžko ale říci, jestli by vyhrál, kdyby ho jel někdo jiný. Váňa má spoustu zkušeností a dokáže to mladým natřít,“ složil Váňovi poklonu trojnásobný vítěz Velké pardubické Zdeněk Matysík.
Váňa tak za svými zády opět nechal i o více než třicet let mladší kolegy, včetně svého devatenáctiletého syna, který s podceňovaným Lirainem doběhl šestý. „Mám radost, že vyhrál. Je to neuvěřitelné, snad ho někdy doženu, ale nevypadá to, že by už šel do důchodu,“ prozradil Josef Váňa mladší.
A Váňa starší se do důchodu skutečně nechystá. Hlavní překážkou je pouze zdravotní stav. „Opravdu to není žádná prča přemlouvat klouby, aby chvilku fungovaly. Letos mi v Pardubicích operovali loket, ale pořád mám problémy s kolenem. Na operaci s ním jsem měl už jít loni. Naštěstí Tiumen skáče ladně a dá se to zvládnout. Rád bych, kdyby mě teď žena pustila na čtrnáct dnů za sluníčkem, abych se prohřál a to mě zase na tři čtyři měsíce nabije. Pak začnu zase makat,“ dává Josef Váňa tušit, že jeho vláda ve Velké pardubické ještě nekončí.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!