Šikmý kostel dělí od italské Pisy jen dvě desetiny stupně
Před kostelem svatého Petra z Alkantary v Karviné – Dolech se to hemží turisty. Přijeli se podívat na netradiční památku. Nejšikmější kostel České republiky, zvaný taky jako česká Pisa. „Jsme tu na návštěvě u rodiny a ta nás sem vzala na prohlídku. Jsem teda hodně překvapený, myslel jsem, že ten náklon nebude až tak vidět. Je to teda síla,“ řekl překvapeně Jaroslav Stuchlík z Nového Jičína. Další návštěvníci jsou z Karviné. K šikmému kostelu je přivedly vzpomínky. „Byla jsem tady v kostelíku křtěná a tak jsem dnes chtěla ukázat dětem, kde to bylo,“ vysvětlila Jana Sosnová. Čilý ruch není jen kolem kostela, ale i v něm samotném. Každou neděli či církevní svátek se v něm pořádají bohoslužby, jeden týden v českém jazyce, druhý týden v jazyce polském. Křtí se v něm batolátka, uzavírají se v něm církevní sňatky, loučí se v něm se zesnulými, kteří jsou pohřbíváni na nedalekém hřbitově. „Je určitě zajímavé, že kdysi se nosily rakve od kostela ke hřbitovu z kopce, dnes je to díky poddolování naopak,“ řekl římskokatolický karvinský farář Daniel Vícha.
I za samotné zešikmení kostela může těžba uhlí. Kdysi na tomto místě bylo samostatné město s názvem Karvinná, a to až do roku 1949. Žilo zde téměř třicet tisíc lidí. Nechyběla tu škola, nemocnice, pivovar ani obchody. Na kopečku stál zámek Solca, ve čtvrti ohromovaly kolemjdoucí výstavní vily a lidé mohli chodit na bohoslužby do dvou kostelů. „Pamatuji si, jak jsem do Dolů jezdila jako malé děcko s maminkou tramvají do nemocnice. Byl to úplně jiný svět,“ vzpomíná šestasedmdesátiletá Magdaléna Kupková.
Pod celým územím se však začalo kutat uhlí. Domy a stavby včetně zámku byly postupně srovnány se zemí. Během několika desetiletí klesla půda pod kostelem o třicet sedm metrů. Kostel svatého Petra z Alkantary se tak oproti svislé ose naklonil doprava o šest celých osm desetin stupně. Od pravé italské Pisy ho dělí už pouhé dvě desetiny stupně. Podle majitele kostelu, kterým je Římskokatolická církev, by jeho další zešikmení nemělo mít na stavbu už velký vliv.
„Kostel by měl podle odborníků ještě o něco klesnout. Budova je však podbetonována a stažena ocelovými lany, takže tímhle opatřením by se kostel neměl více poškozovat,“ upřesnil za římskokatolickou farnost Karviná – Fryštát, farář Daniel Vícha.
Přesto se vybočení na jižní stranu na kostele odráží. „Celá levá strana, když prší, je mokrá. Jde to vidět i na omítce. Stavitelé nějakou dobu přemýšleli, jak tomuto podmočení zabránit. Navrhli udělat pod okapy skleněnou střížku. Památkáři jim však tento návrh neschválili, budova musí být zachována v nynější podobě,“ vysvětlil farář Daniel Vícha. Nyní se bude pracovat na jiném návrhu, který by měl tento problém vyřešit. Kostel svatého Petra z Alkantary byl postaven roku 1759. Mezi nejstarší památku v kostele patří kamenná křtitelnice. „Ta pochází z 15. století a dodnes ji používáme,“ potvrdil farář Vícha. I samotný název kostela patří k netradičním. Získal ho po patronovi Petra z Alkantary. Ten ve španělském městě Alcántara zakládal kláštery a psal duchovní literaturu. V roce 1669 byl prohlášen za svatého a dnes je i patronem nočních hlídačů.
Šikmý karvinský kostel najdou turisté také v České databance rekordů a kuriozit. „Kostel v ní byl zaevidován před sedmi roky,“ potvrdila za Agenturu Dobrý den v Pelhřimově Hana Votavová. Turisté si na památku návštěvy české Pisy mohou odnést turistickou sběratelskou známku s vyobrazením šikmého kostela. „Český turistický svaz vyhlásil vloni premiérové internetové hlasování, ve kterém si sami lidé mohli zvolit památku, která na dřevěné turistické známce bude. A můžu říct, že je to velká pocta, protože šikmý kostel porazil jako vítěz i mnohem známější památky,“ potvrdila karvinská mluvčí Šárka Swiderová. Známky si lidé mohou koupit přímo v kostele, nebo v městských informačních centrech.
Cestovatelé nejenom z Česka, kteří hledají zajímavý typ na výlet, najdou odkaz na kostel svatého Petra z Alkantary také v dvaceti moravských nej na oficiálním turistickém webu. V top dvaceti se na prvních třech místech umístily třeba Pustevny na Radhošti, Lysá hora a Slezské muzeum v Opavě. Karvinský kostel je na místě jedenáctém a předběhl tak Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, obec Čeladnou i ostravský vrch Landek.