Na silnici, která obepíná Přísečnickou přehradu, umírají obojživelníci. Tomu chtějí zabránit ochránci přírody, kterým to hlásí místní lidé. „Silnice bývá posetá mrtvými žábami,“ potvrzuje Milan Scholtz, který tudy často jezdí.
Ekologové tam v nejbližších dnech postaví půlmetrovou zeď z umělé hmoty, kterou žáby nepřeskočí. „Dočasná migrační bariéra je bude navigovat na propustek pod silnicí, kterým se dostanou do přísečnické nádrže,“ vysvětluje Rostislav Vošický z městského odboru životního prostředí v Kadani.
Když obojživelníci cítí ve vzduchu vodu, jdou k ní, jak je napadne. A právě to stojí spoustu z nich na frekventované silnici život.
„Žáby si pamatují, v jakém rybníku se narodily. Jako dospělé na tyto vodní plochy putují i kilometry, aby se tam mohly rozmnožovat,“ dodává Vošický.
Pozor na skokana
Sto devadesát metrů dlouhou fólii ekologové zakopou deset centimetrů do země a překryjí hlínou. Horní okraj se ohne proti směru tahu obojživelníků a vytvoří tak těžko překonatelný oblouk.
K bariéře umístí i pasti, ve kterých se ale žáby nezraní. Z nich zjistí, které druhy obojživelníků v téhle oblasti žijí a kolik jich asi je. „Předpokládáme, že největší zastoupení má ropucha obecná. Jestli tam žije i skokan, budeme muset trvalou bariéru zvýšit,“ uvažuje.
Z odchytových nádob je budou vybírat dvakrát denně. Musí mít děrované dno a budou vystlané kameny a listím, aby obojživelníci netrpěli dehydratací. Díry v nich jsou proto, že žáby mají vakovité plíce a při zaplnění nádoby by se utopily.
Obojživelníci táhnou přes silnici nejvíc v dubnu a květnu, večer mezi osmou a jedenáctou hodinou. Vodní prostředí využívají jen ke kladení vajíček. „To proto, že se vyvinuli z lalokoploutvých ryb. V dospělosti už žijí a shánějí potravu na souši,“ poznamenává Rostislav Vošický.
Plastová bariéra, která zachrání žábám
a dalším živočichům život, vyjde na padesát tisíc korun a zaplatí ji stát.