Skáčou za vodou přes silnic

U Přísečnice hynou pod koly aut chráněné ropuchy obecné. V cestě přes silnici jim zabrání plastová zeď.

Na silnici, která obepíná Přísečnickou přehradu, umírají obojživelníci. Tomu chtějí zabránit ochránci přírody, kterým to hlásí místní lidé. „Silnice bývá posetá mrtvými žábami,“ potvrzuje Milan Scholtz, který tudy často jezdí.
Ekologové tam v nejbližších dnech postaví půlmetrovou zeď z umělé hmoty, kterou žáby nepřeskočí. „Dočasná migrační bariéra je bude navigovat na propustek pod silnicí, kterým se dostanou do přísečnické nádrže,“ vysvětluje Rostislav Vošický z městského odboru životního prostředí v Kadani.
Když obojživelníci cítí ve vzduchu vodu, jdou k ní, jak je napadne. A právě to stojí spoustu z nich na frekventované silnici život.
„Žáby si pamatují, v jakém rybníku se narodily. Jako dospělé na tyto vodní plochy putují i kilometry, aby se tam mohly rozmnožovat,“ dodává Vošický.

Pozor na skokana

Sto devadesát metrů dlouhou fólii ekologové zakopou deset centimetrů do země a překryjí hlínou. Horní okraj se ohne proti směru tahu obojživelníků a vytvoří tak těžko překonatelný oblouk.
K bariéře umístí i pasti, ve kterých se ale žáby nezraní. Z nich zjistí, které druhy obojživelníků v téhle oblasti žijí a kolik jich asi je. „Předpokládáme, že největší zastoupení má ropucha obecná. Jestli tam žije i skokan, budeme muset trvalou bariéru zvýšit,“ uvažuje.
Z odchytových nádob je budou vybírat dvakrát denně. Musí mít děrované dno a budou vystlané kameny a listím, aby obojživelníci netrpěli dehydratací. Díry v nich jsou proto, že žáby mají vakovité plíce a při zaplnění nádoby by se utopily.
Obojživelníci táhnou přes silnici nejvíc v dubnu a květnu, večer mezi osmou a jedenáctou hodinou. Vodní prostředí využívají jen ke kladení vajíček. „To proto, že se vyvinuli z lalokoploutvých ryb. V dospělosti už žijí a shánějí potravu na souši,“ poznamenává Rostislav Vošický. Plastová bariéra, která zachrání žábám a dalším živočichům život, vyjde na padesát tisíc korun a zaplatí ji stát.