Školačka cvičí hluchého psa. Gesty

Patnáctiletá Denisa Szajterová z Karviné našla štěně. I když bylo hluché, naučila ho spoustě kousků i poslušnosti.

Byla to obyčejná cesta ze školy. Zima, haldy sněhu. Kousek od chodníku u nového hřbitova v Karviné-Ráji uviděla Denisa Szajterová malé bílé štěně. Popadla telefon a prosila rodiče o pomoc. Svolili a bílý dvouměsíční kříženec Baddy našel domov. Po týdnu přišlo překvapení. Nový mazlík je hluchý. „Byl jako andílek, celý bílý s nevinným pohledem. Dodnes se divím, jak ho někdo mohl nechat v zimě tak malého mrznout u stromu. Ze začátku se ode mě ani nehnul, pořád mi spal u nohou,“ popisuje první společné dny Denisa Szajterová.

Hluchotu odhalilo nářadí

První týden nikdo z rodiny nepochyboval o tom, že je štěně zdravé. Bylo spokojené a novou rodinu si oblíbilo. To, že je hluché, prozradilo až zahradní náčiní. A postřeh otce Denisy.
„Byl jsem zrovna venku na zahradě. Baddy spal, když kousek od něj spadlo nářadí. Byla to docela rána, ale Baddík nic. Spal klidně dál. To se mi zdálo podezřelé, tak jsem kolem něj začal chodit a tleskat. Nic. Baddy se ani nehnul,“ vysvětluje Zbyšek Szajter.
Překvapení a strach. To v tu chvíli Denisa cítila. Co když bude zlý? Jak ho vycvičím? Jak na něj budu volat? V hlavě se jí honila spousta otázek. „Ze strachu už jsme dokonce přemýšleli, že bychom Baddyho dali známým. Naštěstí jsme si to rozmysleli a já dostala od rodičů úkol. Musím ho vycvičit. Podmínku jsem bez řečí přijala,“ říká Szajterová. Svého psa začala cvičit pomocí gest. Po půl roce spolu začali chodit na cvičák. Už rok a půl spolu sportují na psím hřišti. Zdolávají různé překážky. Baddy s naprostou jistotou prolézá tunely, běhá kolem tyčí slalom. Dokonce v této disciplíně závodí. „Umí i spoustu jiných kousků. Třeba jsem ho naučila, aby mi skočil na záda. To byla docela legrace,“ směje se nad vzpomínkami Szajterová.
Co si zamanula, to se jí taky povedlo, a Baddy se stal poslušným psem, jak má být. Přesto ale hluchota znamená u řady povelů velký problém. „Třeba povel ‚ke mně‘. On ho ovládá, chápe ho, jenže abych mu mohla povel ukázat, musím čekat, až se na mě podívá. S tím máme asi největší problém. Jednoduše ho nemůžu pouštět bez vodítka někde ve městě. Lehce by se mu mohlo něco stát,“ bojí se Szajterová.

Miláčkem rodiny

Dnes si Szajterovi život bez Baddyho nedovedou představit. Před necelým rokem pořídila Denisa Baddymu společnost. Border kolii jménem Skippy. Teď běhají po zahradě spolu. „I když je hluchý, nedám na něj dopustit. I na závodech dobře běhá a je stejně dobrý jako jiní psi, ne-li lepší. Hodně se toho naučil. Jsem ráda, že jsme to nevzdali. Vyplatilo se,“ dodává Szajterová.