Skončí „základka“ Plzeňská?
Ruch utichá, je osm hodin a v Základní škole Plzeňská v Košířích právě začíná vyučování. V lavicích 1. A sedí patnáct dětí, seznam v třídnici končí u čísla devatenáct. „Minimum na třídu je sedmnáct. Sem tedy chodí o dvě děti více, než je podle ministerské vyhlášky potřeba,“ říká zástupkyně ředitelky Magda Fuksíková.
Právě nízký počet dětí je argumentem vedení městské části Praha 5, které chce školu sloučit se Základní školou Podbělohorská. Ta by se stala nástupnickou organizací. Podbělohorská ale nemá dost volných míst. Navíc je tu pouze první stupeň - tedy první až pátá třída.
Mluví se proto i o přestupech na školy Weberova nebo Nepomucká. Ještě horší situace by nastala pro učitele. Náhradní místo v rámci Prahy 5 by zatím našli jen dva z jednadvaceti.
Proto se někteří rodiče rozhodli bojovat. Zorganizovali petici, jednají s radnicí. „Petice má velký ohlas nejen mezi obyvateli Prahy 5, ale také mezi ostatními Pražany a i lidmi z okolí Prahy,“ líčí rodič a člen petičního výboru Adolf Boček.
Radnice zatím nepředložila konkrétní plán, jak školy sloučit, ani to, co plánuje s budovou Základní školy Plzeňská.
Pestrý kolektiv
Za zachování školy bojuje i Nikola Šímová. Její syn chodí do druhé třídy do programu Nadané dítě, který škola druhým rokem nabízí. V praxi to znamená, že dostává v hodinách těžší zadání. „Malý počet dětí byl důvod, proč jsem tam syna dávala,“ vypráví Šímová.
To však není jediné, co se rodičům líbí. Kolektiv podle nich kopíruje současné složení společnosti. Ve škole totiž uplatňují takzvané inkluzivní vzdělávání. „Máme tu děti nadané, ale i slabší, také děti s poruchami učení, poruchami autistického spektra, Aspergerovým syndromem a podobně,“ popisuje třídní 1. A Jiří Beneš. Některé z dětí mají během vyučování k dispozici asistentky.
„Nadané děti se učí tomu, že ne každý musí být tak chytrý jako ony. Slabší se zase snaží nadanější děti dohnat, a tím se zlepšují,“ vysvětluje Fuksíková.
Navíc se zde scházejí děti různých národností: z Vietnamu, Beninu, Irska nebo balkánských států. V neposlední řadě tu dostávají šanci na běžné vzdělání také děti romské.
„Třída úžasně funguje jako tým. Děti si navzájem pomáhají,“ říká matka Nikola Šímová. To je podle ní i jeden z důvodů, proč její syn do školy chodí rád. Šímové zase vyhovuje, že škola je s rodiči neustále ve spojení.
Radnice se brání, že argumenty protistrany jsou zkreslené. „Na školy Prahy 5 v současnosti chodí asi 270 žáků se speciálními potřebami, z toho na Plzeňskou jen 15,“ uvádí mluvčí Luděk Sefzig. To však nepočítá děti nadané, těch je tam podle něj 14. Odpůrci záměru však hovoří celkem o dvaapadesáti dětech vyžadujících specifický přístup.
Podle iniciátora záměru, radního Petra Lachnita, jde o rozhodnutí čistě ekonomické, podložené nízkými počty žáků v posledních letech. Na jejich základě musí platy učitelů hradit městská část.
Plzeňská navíc prý není svým přístupem až tak výjimečná.
Radnice: Nejsou peníze
„Rozumím rodičům i učitelům, že se jim líbí nízký počet žáků. Ale v současné době na takový přístup prostě nejsou peníze,“ brání se Lachnit. Městská část si podle něj nemůže dovolit platit školu, která už tři roky učí na výjimku. Obzvláště, když v okolí je dostatek škol.
Pokud záměr a později i konkrétní dokumenty schválí zastupitelstvo, školy se sloučí k 1. srpnu příštího roku. Zastupitelé se budou rozhodovat nejdříve 15. listopadu.
