Slepým chybí v Jihlavě značení

Jihlava zatím není k lidem s těžkým postižením zraku příliš přátelská.

Hodně slepých a lidí s malými zbytky zraku dokáže to, co by se zdravému člověku se zavázanýma očima sotva podařilo. Samostatně se pohybují po rušných ulicích, vyřídí si nákupy a pochůzky po úřadech. Ve městech, která mají dobře vyřešenou hlasovou signalizaci v hromadné dopravě, přechody pro chodce a chodníky, mají tohle všechno mnohem snazší. V Jihlavě je však do ideálního stavu daleko.
„Možnosti pohybu po Jihlavě nejsou dobré. Chybí orientační prvky na chodnících, anebo jsou udělané špatně,“ přiblížil Pavel Hegner, který o zbytek zraku přišel před dvěma roky. „Scházejí příčné pruhy u přechodů. Bez nich nemám šanci zjistit, že jdu kolem přechodu bez zvukové signalizace. Chodník má také být vyvýšený, aby slepec poznal jeho okraj a nevešel omylem do vozovky,“ komentoval Hegner. Nyní předsedá Organizaci nevidomých, která v Jihlavě sdružuje 130 členů.
Jako příklad zcela nevhodně vyřešeného místa uvedl pětiramennou křižovatku ulic Jana Masaryka, Palackého, Bezručovy a třídy Legionářů. „Nové chodníky všechny náležitosti mají. Něco jiného jsou opravy starých. Pro vozíčkáře jsou už chodníky ve městě celkem sjízdné. Zrakově postižení to asi mají horší,“ připustil Miroslav Kašík z odboru rozvoje města.
„Než najdu autobus, tak mi ujede“ Podle Hegnera je nezbytné vybavit autobusy a trolejbusy zvukovým hlášením. „Nejdůležitější je reproduktor směrem ven. Slepec použije dálkové ovládání a nechá si přečíst,která linka k nástupišti přijela. Není nic příjemného, když chodíte od autobusu k autobusu, a nakonec vám ujedou všechny,“ řekl.
„Systém má asi čtyřicet procent vozidel. Hlášení stanic uvnitř vozu je zavedené skoro ve všech. Často je bohužel porouchané,“ konstatoval ředitel jihlavského dopravního podniku Josef Vilím.
Do konce října čeká Masarykovo náměstí velká změna, kromě úprav pro vozíčkáře vzniknou i naváděcí pruhy pro zrakově postižené. Z budovy radnice bude zvláštní zařízení vysílat signál, který slepcům vybaveným přijímačem usnadní orientaci na prostranství.
„Vítáme to, jde ale o krok na ještě dlouhé cestě. Změny jdou velmi pomalu. Mnohem dál je na Vysočině například Třebíč,“ povzdechl si Hegner.