Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Budějovicích 28. srpna 1869 z popudu Antonína Špinara, jenž během studií v Praze osobně poznal Miroslava Tyrše, zakladatele prvního českého tělocvičného spolku.
Pražský Sokol byl jen o sedm let starší než budějovický. Společným jmenovatelem se stal rozvoj těla i mysli v duchu demokracie, svobody, rovnosti a bratrství.
Přestože to dnes zní trochu archaicky, jsou Sokolové stále živou organizací, která má téměř dvě stě tisíc členů v celé republice.
Program Sokola je otevřený mladým i dříve narozeným, umožňuje pohybové aktivity i hendikepovaným lidem. Jako jediná organizace v Česku sdružuje rekreační a výkonnostní sporty, sokolskou všestrannost i kulturní soubory. Díky krajanům funguje po celém světě. Největší událostí jsou všesokolské slety, zatím jich bylo čtrnáct.
Cvičili v zahradě Besedy
První veřejné cvičení v Budějovicích se konalo v prosinci 1869, na konci devatenáctého století se k mužům připojily ženy. Cvičiště bylo v zahradě Besedy, kde později vyrostla sokolovna, sloužící až do roku 1942. Pět let po vzniku republiky se zrodilo letní cvičiště s plovárnou na dnešním Sokolském ostrově.
Tamtéž od roku 1947 slouží nová sokolovna, kterou v rozestavěném stavu načas zabrali nacisté a po únoru 1948 komunisté. Totalitní režimy se snažily Sokol rozprášit, vždy se však znovu postavil na nohy.
Budějovická jednota měla letos k 1. lednu 1 309 členů, z toho 579 ve věku do osmnácti let. „Nejsme uzavřeni v minulosti,“ zdůrazňuje vzdělavatelka TJ Sokol Milada Pospíšilová. „Nestojíme pouze na značkách. Děláme atletiku a moderní sporty včetně amerického fotbalu nebo frisbee,“ říká.
