Současný český industriál: kvalitní architektura si rozumí i s výrobními objekty

Areál firmy Sipral v Jirnech u Prahy, vodní elektrárna v Železném Brodě, vinařství Sonberk, pekárna v Lanškrouně nebo komplex výrobních budov společnosti Bosch v Jihlavě… To je jen zlomek z objektů představených na výstavě Současný český industriál s podtitulem Podoby soudobé průmyslové architektury, která je v pražské Galerii Jaroslava Fragnera k vidění od 8. prosince 2011 do 22. ledna 2012. Vybrané realizace spojuje vedle zařazení mezi tzv. průmyslové stavby především sázka na kvalitní architekturu.

Pestré typologické určení – od zmíněné vodní elektrárny, přes výrobní halu až po distribuční centrum – se odráží i ve velmi odlišném přístupu architektů, jemuž je však vlastní kvalita a jedinečnost. Pod čtyřmi desítkami představených staveb jsou podepsáni přední domácí autoři a ateliéry jako AP ateliér Josefa Pleskota, D3A, OK Plan, DaM, Kamil Mrva, ADNS, Jan Jehlík nebo Ivan Kroupa.

„Jistě, každý architekt je natolik dobrý, nakolik mu to umožní jeho investor. Myslíme, že u příkladů vybraných na výstavě Nový český industriál k tomuto prolnutí došlo ve všech případech,“ vysvětlují kurátoři Dan Merta a Petr Volf. „Každá ze čtyř desítek realizací také svým způsobem navazuje na období první republiky, za které vznikaly kvalitní průmyslové stavby, jimž se obdivujeme i po desítkách let. Spojnicí představených realizací je mimo jiné to, že mnohé z nich vzešly z architektonických soutěží a investory byly výhradně soukromé subjekty.“ Více na www.gjf.cz, fotografie v tiskové kvalitě na: industria.capsa.cz (login: jirka, heslo: smartsmart).

Podle obou kurátorů výstavy Současný český industriál je zavádějící redukovat průmyslové výstavby pouze na necitlivou zástavbu extravilánu většiny tuzemských měst, bez jakékoliv estetické hodnoty, kultury prostředí nebo vztahu ke krajině. I když právě tyto objekty (krabice) jsou v povědomí veřejnosti zakořeněny, výstava v Galerii Jaroslava Fragnera podává přesvědčivý důkaz, že celý segment nabízí daleko zajímavější kreace. „Jsem přesvědčený, že některé budovy obstojí v konkurenci opusů od světově uznávaných architektů, jako je například Zaha Hadid, Herzog & de Meuron, UN Studio či Querkraft,“ doplňuje Dan Merta. Výstava poputuje po Praze do Jihlavy a poté do Ostravy. Velký zájem o prezentaci soudobé průmyslové architektury projevily i zahraniční galerie a Česká centra.

Jak bylo uvedeno, vybrané realizace výstavy Současný český industriál spojuje kromě vysoké architektonické a estetické kvality také důraz na ekologickou udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí, vyjádřený například souzněním s okolní krajinou, využitými materiály nebo nízkou energetickou spotřebou. Ostatně několik staveb je rekonstrukcí nebo konverzí starších objektů.

Mnohé z vystavených průmyslových staveb se vyznačují také vysokou kulturou a kvalitou pracovního prostředí – nejde tak jen o „slupku“. Podle samotných investorů se tento přístup vyplácí: zaměstnanci jsou pozitivně motivováni a zvyšuje se i jejich loajalita. Ruku v ruce s tím jde také zužitkování v obchodě a marketingu – firma sídlící v kvalitním, zapamatovatelném projektu získává novou konkurenční výhodu. „Čím známější architekt se zapojí do procesu vzniku nové továrny, tím větší věhlas to pro budoucí stavbu přináší, protože se stává nositelem kvality. Samotná architektura pak ve své podstatě představuje další, a to velmi podstatný marketingový nástroj firmy, která se ji nebála využít,“ vysvětluje Petr Volf.

„Bylo by možná nespravedlivé spojovat kvalitu českého industriálu pouze s obdobím první republiky, jakkoliv například Zlín je i evropským fenoménem. Řada hodnotných staveb vyrostla i v druhé polovině 19. století. Osobně ale považuji za podstatné, že množství současných podnikatelů a průmyslníků nechává proniknout kvalitní současnou architekturu nejen do svého životního stylu, ale i podnikání. Tím se snad blížíme do stavu, kdy nejzajímavější architektonické kreace budou opět jako první vznikat právě v segmentu industriálních staveb,“ soudí Dan Merta.