Spočinuli u Kyjova. Na 1400 let

Archeologové objevili u Kyjova unikátní pohřebiště ze šestého století. Leží v něm těla Langobardů.

Germánský kmen Langobardů se usadil na severu Itálie. Jeho historie je ale spjatá také s českým územím. A nejen tím, že jejich králem byl proslulý Karel IV. V šestém století našeho letopočtu žili i na jižní Moravě v oblasti dnešního Kyjova. Archeologové tam v těchto dnech odkrývají jejich zachovalé hroby.

„Jsou jich desítky. Zkoumali jsme jich zatím jen několik, ale určitě jsou langobardské. Předpokládáme, že další mohou patřit i Slovanům, kteří na české území přišli v šestém století právě po Langobardech. Slovanské hroby jsou ovšem z jedenáctého až třináctého století,“ sdělil vedoucí výzkumu Jaromír Šmerda.

Nálezy u Kyjova jsou unikátní. Podobných pohřebišť je na východní Moravě jen minimum. „Už nyní si troufám říct, že jde o nejsevernější a nejvýchodnější pohřebiště posledních Germánů v této oblasti,“ vyzdvihl Šmerda.

Rarita u Kyjova odborníkům umožní nahlédnout do vztahů mezi Langobardy a Slovany. „Zatím totiž nevíme, jestli se například setkávali nebo si vyměňovali zboží. Tohle je ideální příležitost, abychom to zjistili,“ liboval si archeolog.

Objev je o to unikátnější, že u Kyjova leží pozůstatky vyšší šlechty. Badatelé to poznali podle způsobu pohřbení. V jámách našli zbytky dřevěného obložení stěn, rakví a šperků.

Někdo tam byl dřív

Archeologové ale nejsou první, kdo se do hrobů podíval. „Je zřejmé, že je kdysi navštívili zloději. Původní zásyp je totiž narušený a kosti jsou zpřeházené. V některých případech se ale do hrobů možná dostali spíš hlodavci,“ přemítal terénní technik Michal Oliva.

I tak ale dodnes zůstala v zemi celá řada cenností. Na slunce se tak opět dostaly kovové zbytky ozdob šatů, zbraně, keramické přesleny a barevné skleněné korálky.

„I kostry jsou velice slušně zachovalé. Podrobíme je analýzám, ze kterých získáme ještě přesnější informace,“ nastínil Šmerda další postup. Ke slovu se tak dostanou antropologové, kteří se zapojili i do záchranného výzkumu v terénu.

Antropoložka Alena Dofková tak měla pod rukama lidské ostatky, které patřily asi sedmnáctiletému člověku. „Podle prvních odhadů to byl muž. Leží asi metr hluboko a jeho kosti jsou přeházené. Je možné, že zrovna jeho hrobku navštívil zloděj. Za skvělou zachovalost vděčíme okolní půdě, ve které se tělo úplně nerozpadlo,“ řekla mladá antropoložka.

Hroby, které se objevily při výkopových pracích na okraji Kyjova, budou odborníci zkoumat nejspíš až do podzimu.