Jan Stach sedí v táborském zastupitelstvu a předsedá Komisi regenerace. Ta má vliv na to, jak bude vypadat historické jádro Tábora. Devětapadesátiletý architekt ale neváhá okomentovat například odbahnění Jordánu nebo vzhled táborských sídlišť. „Pan starosta mě ujistil, že o zbývající části Tábora se starat nemáme. Nevnímám to jako vhodné řešení, protože regenerace je jedinou komisí, která má vazbu k architektuře a spojuje vedení města s občany,“ říká Stach.
Kde jsou z architektonického hlediska přednosti Tábora a kde naopak nedostatky?
Od roku 1989 zaznamenal Tábor velký skok dopředu v péči o památky. V kdysi tolik zanedbaném historickém jádru teď najdete už jen pár neopravených domů. Opravené jsou i velké objekty, jako je areál Kotnov nebo společenský dům Střelnice. Na druhou stranu nám tu stále straší Pražské sídliště a sídliště Nad Lužnicí. Jejich přeměna by mohla být rychlejší. Mluvím o zateplených panelácích, upravených parterech. Odpovědnost nesou majitelé. Místo aby táhli za jeden provaz a dali své domy do pořádku, raději se hádají. Při příjezdu do Tábora je pak každý konfrontovaný s šedivou bariérou.
Jaký je váš názor na Fišlovku, břeh Lužnice, který funguje skoro jako skládka?
To je samozřejmě problém. Pro Fišlovku je ale už připravená architektonická studie, která počítá s parkovou úpravou. Je to otázka peněz a také odklonu dopravy. Na druhou stranu musím říci, že protilehlý břeh Lužnice vypadá mnohem lépe.
Doprava je podle vás problém i na Starém městě. Proč?
Na Starém městě bydlím a připadám si jako v Kocourkově. Stále se mění systém parkování a cenu za něj, ale podstatu nikdo neřeší. Tedy to, že uličky Starého města jsou natolik úzké, že společně s chodci nezvládají bezohledné řidiče. Nikoho nezajímá, jak rychle tu auta jezdí. Taky mám nepříjemný pocit, že politiku parkovacích míst určuje hlavně zájem města vydělat na návštěvnících. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč se nedostává míst pro rezidenty. Problém je i v tom, že parkoviště u hotelu Dvořák je zcela nevyhovující.
Zmínil jste opravenou Střelnici, která ale prozatím moc nefunguje?
To máte pravdu. Dřív to bylo místo setkávání, dnes je mrtvé. Podle mého názoru zvolili chybný koncept jeho provozu. Střelnice je drahá a nenabízí atraktivní příležitosti. Živěji je už třeba v hotelu Palcát, který bohužel stále působí jako obraz socialistické architektury v posledním tažení.
Co se vám naopak v Táboře líbí?
Výsledek revitalizace údolí Tismenického potoka, i když o něj se teď trochu bojím, protože odbahnění Jordánu s ním může zatočit. Pěkně vypadá Klokotský hřbitov. Dobře funguje rozhledna Hýlačka. Zajímavá je i technicky unikátní Elinka Tábor–Bechyně. Škoda jen, že nemá žádnou stálou expozici.
Je podle vás odbahnění Jordánu nutné?
Jde o velkou investici, navíc placenou z evropských peněz. Mnozí vydělají, já jsem ale na vážkách, aby celé odbahnění Jordánu nebylo spíš na škodu. Je to přírodní nádrž, ne rybník. A přírodní nádrže se obvykle nečistí, protože se do nich nic závadného nedostává. Když si představím zlo, které přijde s odvozem bahna, tak by bylo lepší Jordán nechat tak, jak je. A chovat se k němu zodpovědněji, to samozřejmě.
Máte pocit, že odvoz bahna město nezvládne?
Prozatím ani neví, kam budou bahno vyvážet. Počítají s lokalitou Hůrka v Plané nad Lužnicí, kde je ložisko štěrkopísku, které dříve či později vytěží na stavbu dálnice. Vzniklou jámu bude třeba zasypat. To dává smysl, ale je tam chatařská oblast, chráněná zóna Lužnice. A my to teď zavezeme nějakým hnusným blátem.
Jedna z variant jsou lignitové doly Mydlovary u Českých Budějovic.
Ano, to je další ze špatných řešení. Zatímco v prvním případě bude provozem nákladních aut trpět jenom Tábor, v tomto případě jím budou trpět všechny obce a lidé na trase do Mydlovar. Mýlí se každý, kdo by si myslel, že ty náklaďáky s bahnem nenadělají nepořádek.
Vraťme se znovu k Táboru. Co dalšího v něm z pohledu architekta stojí za vylepšení?
Doprava. Třeba Křižíkovo náměstí, kde se zoufale nepřehledně kříží dopravní a pěší tok. Budějovická ulice je neobyvatelná, protože jakmile tam otevřete okno, v ten moment ho musíte zavřít. Hodnoty, které v těchto místech ukazuje například meteorologická stanice u finančního úřadu, jsou často vyšší než na mnohem exponovanějších místech v Praze. A to není normální.
Jan Stach
V Táboře žije třicet let.
Dříve člen ODS, v současné době zastupitel za TOP 09.
Je předsedou Komise regenerace, poradního orgánu rady města.
Se svým týmem navrhl rekonstrukci desítek historických domů v centru Tábora. Například hotelu Nautilus.
Pracoval i na opravě zámku Trnová u Prahy nebo územních plánech Plané nad Lužnicí či Soběslavi.
Je autorem knihy Co vyprávěly staré domy táborské.
