Stalina vypárejte, rozhodli soudruzi | E15.cz

Stalina vypárejte, rozhodli soudruzi

Úřad vlády, velvyslanectví v Moskvě a hotel Internacionál zdobil stejný gobelín. Jen na jednom ale zůstal obraz Stalina.

Stejně jako musel v roce 1962 zmizet z letenské pláně monstrózní pomník J. V. Stalina, tak se z Prahy postupně vytratily jakékoliv další památky na sovětského diktátora. Strhly se všechny jeho sochy a obrazy a Stalinova třída se v tichosti přejmenovala na Vinohradskou. Přesto jeden obraz tyrana v Praze přežil dodnes.

„Fronta na maso“, jak se megalomanskému pomníku na Letné přezdívalo, zůstala na gobelínu od výtvarníka Cyrila Boudy v bývalém hotelu Internacionál.

Ovšem gobelíny s motivem pražského panoramatu vznikly celkem tři. Ze zbylých dvou však tkalci Stalina vypárali.

Ale popořádku. Po Stalinově smrti vzniklo v gobelínové manufaktuře v Jindřichově Hradci hned několik velkých nástěnných tapiserií s pohledem na Prahu. „Boudovy gobelíny byly utkány v padesátých letech pro různé jiné instituce, první v roce 1954 pro hotel Internacionál,“ popisuje jejich vznik Jan Fidler ze společnosti Ateliéry tapisérií v Jindřichově Hradci.

Při pohledu ze Smíchova se otevírá výhled na Staré a Nové Město, Vltavu a Malou Stranu s Hradčany a Letnou, které ale dominuje nově vybudovaný gigantický pomník Stalina.

Hotel, Moskva a vláda

Vyrobené gobelíny se liší jen v detailech a rozměrech. V padesátých letech se horečně stavělo a přestavovalo. Staré „buržoazní“ stavby nahrazovaly nové a do nich bylo potřeba umisťovat prověřená a ideologicky správná díla. Nové gobelíny se Stalinovým pomníkem a kouřícími komíny smíchovských továren zamířily na Úřad vlády v Hrzánském paláci na Hradčanech nebo do zámku v Kolodějích.

Ten největší o rozměrech 260 x 510 centimetrů putoval do nově dokončené budovy československého velvyslanectví do Moskvy. V jeho prostorách visí dodnes.

Doba se ale měnila a i komunistickým představitelům přišlo nevhodné, aby přijímali v Hrzánském paláci delegace pod obrazem Stalina. Gobelíny proto putovaly zpátky do dílny, kde tkalci vypáraly Stalinův pomník a místo něj vetkali do Letenských sadů další stromy a keře.

„Pouze na jediném gobelínu v hotelu Internacionál zůstal Stalinův pomník zachován, jednoduše se na něj zapomnělo,“ vysvětluje Kateřina Hubrtová z Oddělení evidence nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu v Praze. Tento nejstarší gobelín, pojmenovaný Praga Regina Musicae, dodnes visí ve vstupní hale hotelu, dnes přejmenovaného na Crowne Plaza v Dejvicích.

Z úřadu vlády do muzea

Nejznámější z gobelínů je pravděpodobně ten, který visel v Hrzánském paláci. Tvořil kulisu jednání tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala s různými delegacemi. Jedna taková fotografie je i v knize jeho pamětí.

Gobelín už v Hrzánském paláci nevisí. Postupně doputoval do budovy bývalého Federálního shromáždění, kde ho mohou v jednom ze salonků obdivovat návštěvníci při prohlídkách pořádaných Národním muzeem.

Příliš časté retušování

K podobným úpravám uměleckých děl občas dochází. V naší historii ale možná až příliš často. „Podobné retušování není až tak výjimečné. Po roce 1989 jsme přešívali hned několik rudých hvězd,“ vzpomíná ředitel Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí Jan T. Strýček.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!