Není to tak dlouho, co jsme doslova hltali objev každé nové planety mimo Sluneční soustavu. Přestože se jednalo povětšinou o obří plynné světy jako je Jupiter, pohybující se navíc blízko svých hvězd, měly tyto objevy nádech scifi a snů, které formovaly výzkum vesmíru od jeho počátků.
Od roku 1995 přidávali astronomové do katalogu jednu exoplanetu za druhou. Ještě v roce 2000 jsme objevili necelých dvacet exoplanet, v roce 2005 to už bylo přes třicet. Počet nových přírůstků každý rok roste exponenciálně.
Souboj mezi Evropou a USA
Zvrat v oboru přišel nedávno, když se do vesmíru vydal kosmický dalekohled Kepler. Co se však za mnoho let ani trochu nezměnilo, jsou dva hlavní tábory lovců cizích světů. Na jedné straně USA se zmíněným Keplerem (od roku 2009) a havajským dalekohledem Keck. Na straně druhé Švýcaři ze Ženevské observatoře, jejich nádobíčko ve Francii (spektrograf ELODIE a následně CORALIE) a zejména pak chilský spektrograf HARPS, který funguje pod dohledem Evropské jižní observatoře.
Právě HARPS, který je nainstalován na 3,6m dalekohledu, se postaral o objev téměř čtvrtiny ze všech exoplanet a dvou třetin z těch, které mají menší hmotnost než Saturn.
Nejnovější balík exoplanet od týmu HARPS byl představen na nedávno skončeném kongresu o Extrémních planetárních systémech. Čítá 50 přírůstků. Na stejné akci byl prezentován i objev 23 planet týmem SuperWASP, který disponuje automatickými kamerami v JAR a na Kanárských ostrovech.
Počet letos objevených extrasolárních planet přesáhl číslo 160 (vloni jich bylo objeveno asi 110) a celkově jich známe okolo 680.
HD 85512 b
Nejzajímavějším přírůstkem je exoplaneta HD 85512 b, která má hmotnost asi 3,5 Země a okolo svého slunce obíhá s periodou 58,4 dní ve vzdálenosti 0,26 AU. Mateřskou hvězdu najdeme v souhvězdí Plachet na jižní obloze ve vzdálenosti zhruba 36 světelných let.
Jedná se o oranžového trpaslíka o hmotnosti 0,7 Slunce, který vyzařuje sedmkrát méně záření ve srovnání se Sluncem. Díky tomu se obyvatelná oblast nachází mnohem blíže a HD 85512 b se pohybuje na jejím vnitřním okraji. Zda je tento vzdálený svět obyvatelný, nevíme. Záležet bude na složení atmosféry. Větší množství oblačnosti v atmosféře by mohlo zajistit přijatelné podmínky pro existenci kapalné vody.
HD 85512 b je v současné době nejnadějnějším cílem pro astrobiologické úvahy. Podmínky k životu by mohly panovat rovněž na povrchu exoplanety Gliese 581 d, kterou také objevil spektrograf HARPS v roce 2007.
Gliese 581 d
Gliese 581 d má hmotnost asi sedm Zemí a okolo své hvězdy se pohybuje s periodou 66 dní ve vzdálenosti 0,13 až 0,3 AU po protáhlé eliptické dráze. Přibližně 36 % z oběžné doby tráví exoplaneta v obyvatelné oblasti. Okolo červeného trpaslíka Gliese 581 obíhají ještě další tři planety, které však obyvatelné rozhodně nebudou.
Další objevy
Z dalších nových exoplanet objevených spektrografem HARPS jmenujme alespoň některé. Zajímavý je planetární systém HD 215456, který tvoří dvě planety. První z nich má hmotnost asi desetiny Jupiteru a obíhá okolo své hvězdy ve vzdálenosti 0,65 AU s periodou 192 dní. Druhá planeta má hmotnost čtvrtiny Jupiteru ale pohybuje se po mírné eliptické dráze ve vzdálenosti 3,4 AU s periodou více než 6 let. Objev je důkazem, že astronomové již dokážou objevovat i planety na vzdálenějších dráhách.
Dalším zajímavým systémem je HD 215152 se dvěma kamennými planetami o hmotnosti třech Zemí, které obíhají okolo svého slunce s periodou 7,3 a 10,8 dní.
Hned tři super-Země objevil HARPS u hvězdy HD 20794, která se nachází ve vzdálenosti asi 20 světelných let v jižním souhvězdí Eridanus. Planety mají hmotnost 2,7; 2,4 a 4,8 Země a okolo své hvězdy oběhnou za 18, 40 a 90 dní.
Stovky exoplanet od Keplera, jedna se dvěma rodiči
Ke konci září by měl své karty vyložit i tým okolo dalekohledu Kepler. Zveřejněna budou data za období od září do prosince 2009. Tým se už nechal slyšet, že dalekohled dosud objevil 1 781 kandidátů, z nichž bylo dvacet sedm potvrzeno.
Mezi téměř 1 800 nepotvrzenými kandidáty bude samozřejmě řada falešných případů, ale ne zase tak moc. Podle analýz se zdá, že 90 % kandidátů existuje s pravděpodobností větší než 90 %, přičemž polovina z tohoto počtu dokonce s pravděpodobností více než 95 %.
Zajímavé je, že 123 kandidátů má poloměr menší než 1,25 Země a 121 (z celkového počtu) obíhá v obyvatelné oblasti. Ke konci příštího roku končí primární část mise Keplera, jeho tým už nyní usiluje o prodloužení mise. Ideálně by potřeboval sledovat 150 000 vybraných hvězd až do roku 2017.
Před pár dny pak tým oznámil objev zajímavé exoplanety Kepler-16 (AB) b, která byla neformálně pokřtěna jako Tatooine po fiktivní planetě z Hvězdných válek. Na tiskové konferenci byl dokonce přítomen člověk z Industrial Light & Magic, která spadá pod Lucasfilm.
Obě hvězdy obíhají okolo společného těžiště a planeta pak okolo nich v jedné rovině, která směřuje k Zemi. Z tohoto důvodu můžeme pozorovat vzájemné zákryty všech tří těles.
Hvězdy o hmotnostech 0,68 a 0,21 Slunce obíhají s periodou 41 dní, planeta o hmotnosti třetiny Jupiteru pak okolo nich s periodou 228 dní. Přirovnání k fiktivní planetě ze Star Wars je trochu přehnané, neboť více než Zemi se tato planeta podobá Saturnu.
