Švédský potěr v českých vodách
„Cesta zpátky je dlouhá a těžká. Z vysazených plůdků přežijí cestu do Atlantiku jen tři procenta, zpátky se pak vrátí pět procent, jezy jsou pro ryby velkou překážkou,“ řekl Sedmičce Tomáš Salov, tiskový mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko. Do Kamenice se tedy teoreticky mohou vrátit tři stovky ryb. Ale to uplyne mnoho let a ryby uplavou tisíc kilometrů. Do té doby musí překonat několik překážek. Tou první je sama voda - vysazené rybičky se stanou potravou pro jiné, hlavně pro pstruhy, nebo prostě nepřežijí změnu prostředí. V českých vodách žije losos asi dva roky, pak se vydá po proudu Labe do Atlantiku, kde dalších několik let pobývá, aby se nakonec vydal proti proudu zpátky do rodných vod. A tady se rozmnožil.
Na této strastiplné cestě zpátky musí překonat ještě další překážky, vodní díla. Když se v roce 1935 dokončila stavba Masarykových zdymadel pod hradem Střekovem v Ústí nad Labem, znamenalo to konec lososích návratů do českých vod. Ač do té doby si v nich spokojeně žili, podle archivních dat bylo ještě v roce 1927 v Praze uloveno 1742 kilogramů lososů. Ale střekovská zdymadla dnes už nejsou překážkou, lososi je mohou překonat zvláštním kanálkem, tzv. rybím přechodem. Ale kolik se sem vrátí? „Prvního lososa jsme v Kamenici odchytili před sedmi lety. A loni na podzim se šest nebo sedm téměř metrových navrátilců objevilo v Hřensku,“ říká Tomáš Kava z Českého rybářského svazu. Pokusy vrátit uměle lososy do českých řek se datují od roku 1998. Od té doby bylo vysazeno dva a půl milionu plůdků a celý pokus už přišel na 15 milionů korun.