Vlk pobíhající ulicemi Tábora, divoké krysy útočící z podzemí i hororové upíří přízraky. Události, které rozhýbaly zdánlivě klidné centrum Tábora. Rozhodně nejde o zdivočelou hříčku přírody, zanedbanou deratizaci ani mimořádné ufologické úkazy. Za všechno můžou pohyblivé obrázky – film a reklamy. Přesně takové scény se totiž natáčely v Táboře v posledních letech.
Táborský trhák
K nejslavnějším táborským „rolím“ posledních let patří americký Iluzionista z Edwardem Nortonem jako vychytralým kouzelníkem. Všímavý divák ve filmu pozná interiéry táborského divadla. I když jednoduché to není. „Filmaři byli bezvadní. Potřebovali si v divadle udělat spoustu úprav a některé nám zbyly doteď, jako třeba tapety na balkoně, koberec pod sedačkami, který tu do té doby nebyl,“ vzpomíná ředitel táborského divadla Karel Daňhel.
S Edwardem Nortonem se míjel třeba ve frontě na kávu. Jakýkoli kontakt s herci, jejich oslovení nebo žádost o podpis bylo ale pro komparzisty i ostatní přihlížející předem tabu a zakázané.
„Edward Norton chodil k nám do restaurace. Byl to nenáročný, skromný host, ani mě vlastně hned nenapadlo, o koho jde,“ vybavuje si Barbora Ratajová, která pracuje v jedné z restaurací na náměstí. Ví o tom, že se v Táboře točil i Van Helsing nebo indický film. Iluzionistu má ale díky Nortonovi v paměti nejvíc.
Kvůli jeho natáčení filmaři předělali také Pražskou ulici. „Z budovy policie byla na plátně lékárna. Dům měl zatlučená okna. Poradili si i se značkami, které zamaskovali jako sloupy s osvětlením. Některé museli také uříznout a pak je přivařit nazpátek,“ vysvětluje Milan Mrázek z táborského odboru dopravy. Sám má totiž filmaře ve městě tak říkajíc na starosti. Jestli můžou točit v centru a na kterých ulicích, povoluje právě on.
Upíři, krysy a ďábel
Další z řady „táborských velkofilmů“ je bezpochyby hororový Van Helsing. Ten obsadil Husitské muzeum na Žižkově náměstí. „V gotickém sále muzea byl příbytek hlavního hrdiny. V Táboře se točily vyloženě interiéry,“ vzpomíná Petr Brátka z Husitského muzea.
Filmaři nezapomněli ani na táborské podzemí. Tady se natáčel film The Rats (Krysy). „Přivezli si vlastní herce, i když jsme nabízeli, že pokud by bylo třeba doplnit komparz, je v táborské kanalizaci herců dost,“ směje se Mrázek. Samozřejmě, že hlavní hvězdy byly náležitě vycvičené a ochočené.
Park Velký Šanc u Střelnice je jedním ze zásadních míst, kde vznikal britský snímek Inner Calm. Filmaři využili i velké šachovnice v místním altánu. Hlavní hrdina tu hrál šachy s ďáblem doslova o život.
Režisérka Becky Preston se prý pro táborské kulisy rozhodla rychle. Město znala díky příbuznému, který tu žil. Film, který ve scénáři spojuje svět mrtvých a živých, propojil tentokrát londýnské a táborské zdi.
Proč bychom se netopili. Tak se jmenoval jeden ze seriálů České televize Ostrava a také jedna z mála českých produkcí posledních let. Vodáčtí hrdinové natáčeli některé scény třeba v restauraci u Švejka.
Domy historického Tábora ale netrumfovaly pouze v americké nebo britské produkci. Fasády zaujaly dokonce indický Bollywood. Filmový svět „béčkových“ trháků se snažil na evropský trh prorazit filmem Drona. A Tábor byl u toho.
„Na náměstí vyrostla pyramida z krabic jako imitace kamionu. Jím pak mělo proskočit auto. Měli jsme obavy, aby z něj nevytekly nějaké provozní kapaliny, ale všechno bylo dobře ošetřené,“ pochvaluje si spolupráci Mrázek.
I když štáb prý tak profesionálně jako jeho americká konkurence nepůsobil.
Bollywood ale musel zapomenout na některé plánované akční scény. Karamboly, které se měly odehrávat na Křižíkově náměstí nebo Budějovické ulici jim úředníci zatrhli. Tisíce řidičů jasně zvítězilo nad minutami městské slávy.
Spektrum „táborských“ filmů je ale ještě o nějaký ten žánr širší. Před dvěma lety na místním zimním stadionu vznikaly scény pornofilmu s názvem Bi mužstvo.
I když se původně k českému divákovi snímek dostat neměl, objevil se na pultech řetězce Levných knih. Nápis Zimní stadion města Tábora je ve filmu jasně vidět, i když erotické scény točili tvůrci v ateliérech. Jak se ale tehdy vyjádřili lidé z radnice i místního hokejového klubu, o pornofilmu, který vznikal zřejmě mezi roky 2001 a 2003, nevěděli.
Tábor komerční
Tábor ale nezaujal jen producenty celovečerních snímků, našli si ho také tvůrci několikavteřinových reklamních spotů.
„Naposledy v Táboře natáčeli reklamu, ve které městem pobíhal pes. Border kolie. Nakonec se dostala na Holečkovy sady k potoku. Tam měla zahlédnout svůj odraz ve vodě. Byla to reklama na televize,“ popisuje Milan Mrázek.
A že i kolie může být opravdovou star, dokazovalo její klimatizované auto i dokonalý pelíšek.
Z reklam ve městě v posledních letech natáčeli třeba i upoutávku na Vodku. V květnu nechali filmaři uměle zasněžit muzeum, infocentrum a vedlejší průchod z Žižkova náměstí, aby po vločkách mohl pobíhat vlk. „Bylo to ale v noci, kolem druhé hodiny ráno, takže si toho lidé možná ani nevšimli,“ říká Mrázek.
V táborských reklamách také hořelo. Ve spodní části náměstí postavili filmaři z lešení konstrukci domu. Zapálené propanbutanové hořáky za okny rozhodně efekt velkého požáru vytvořily. Reklama se, stejně jako ta předchozí, vysílá v zahraničí. Investor byl totiž z Ruska.
Do ulic za týden
„Když není žádný zádrhel, můžeme se s filmaři na natáčení v Táboře domluvit během týdne,“ vysvětluje Milan Mrázek. Tábor už má podle něj mezi producenty jméno.
Pokud tu chtějí filmaři natáčet, za jeden metr čtvereční zaplatí denně pět korun. Když jde o historické jádro Tábora nebo třídu 9. května a náměstí TGM, stojí je pronájem čtverečního metru deset korun denně.
V posledních letech přicházejí žádosti od producentů dvakrát nebo třikrát do roka.
Ne vždy ale Táborští svoje město na plátně nebo obrazovce uvidí. Snímky totiž putují třeba na ruský nebo asijský trh.
