Udržitelnost může být velkým přínosem, říkají zástupci tří velkých českých firem
Při debatách o udržitelnosti se nejčastěji zmiňují její ekologické a ekonomické části. Běžně se schovávají za zkratkou ESG (Environmental, Social, and Governance – environmentální, sociální a správní) a jde o kritéria, která se používají při posuzování udržitelnosti a společenské odpovědnosti firmy. Sociální část, do které patří například péče o zaměstnance nebo vliv firmy na společnost, ale bývá přehlížena, a tak se na ni zaměřili odborníci z ČSOB, Teska a z Kooperativy v debatě na konferenci e15 Udržitelné Česko.
ČSOB se zaměstnáváním lidí s handicapy přes spolupráci s různými sociálními podniky zabývá od roku 2008. „Dává nám to obrovský smysl, dělá nám to radost a máme z toho mnoho benefitů, ne jen těch softových (nefinančních), ale i finančních,“ představuje Markéta Cechman ze Shared Services & Operations ČSOB.
Potenciál lidí s handicapem je podle ní v Česku stále málo využíván, často kvůli předsudkům, že člověk s handicapem nemůže plnohodnotně zastávat jakoukoli činnost. Cechman zastává názor, že takovou předpojatost lze porazit pomocí popularizace tohoto tématu, jeho komunikací před veřejností a za podpory někoho, koho taková problematika baví. „Před asi šesti lety jsme začali tyto kolegy integrovat přímo do našich týmů ve všech regionech a dnes jsou jejich naprostou součástí a ta spolupráce je skvělá,“ pokračuje.
Proměna a cílení na mládež
Tesco se podle manažera komunikace a kampaní Michala Vaňáčka dlouhodobě věnovalo podpoře komunitních a neziskových projektů přes program „Vy rozhodujete, my pomáháme“. Ten byl ale moc široce rozkročen, proto se ho rozhodli na doporučení garanta programu Nadace rozvoje občanské společnosti a zákazníků zúžit. „My jsme se mezi sebou bavili, jak ho inovovat, aby reflektoval to, co nám říkají naši zákazníci,“ prozrazuje Vaňáček.
Vznikl proto program „Správný start“. Cílem této přeměny je podpořit charitativní projekty zaměřené na děti a mladé lidi, kteří neměli snadný start do života „V posledních kolech předchozího programu bylo i tak více než 60 procent žádostí zaměřených na projekty, které se věnovaly podpoře dětí a mládeže,“ doplňuje.
Stačí evoluce, není třeba revoluce
Pro Kooperativu je klíčovým principem společenské odpovědnosti bezpečnost. „Bezpečnost silničního provozu je velmi široké téma, a proto v roce 2018 Kooperativa založila neziskovku VIZE 0, ve které provádíme několik projektů zaměřených na různé cílové skupiny od mladých řidičů po seniory, motorkáře a podobně,“ říká Libor Budina, výkonný manažer Platformy VIZE 0. Neziskovka se podílela na tvorbě novely zákona o silničním provozu nazvané L17, díky kterému mohou s doprovodem řídit lidé od 17 let. Podle Budiny byly důležité odborné debaty a kompromisy. „Často je třeba se smířit s tím, že k nějaké změně stačí evoluce a není třeba revoluce,“ tvrdí.
Udržitelnost jako přínos pro firemní kulturu
Jaký benefit však ze sociální části udržitelnosti mají samotné firmy? „Do našich týmů přišla mnohem větší empatie, soudržnost,“ říká Cechman. „My Češi máme často sklony k tomu, že nadáváme a vzpomínáme, jak to bylo dříve lepší, a když najednou vedle vás sedí někdo s vážnějším handicapem, tak si každý uvědomí, že se má dobře a že zdraví je to nejdůležitější,“ pokračuje. „Lidé si více pomáhají. A to má pro mě větší váhu než nějaké finanční výhody.“
„My máme udržitelnost jako součást byznys plánu,“ doplňuje Vaňáček. Pro něj je největší změna to, že koncept ESG nadchl i skeptiky, kteří byli více zaměřeni na čísla. Podobné zkušenosti má i Budina. „Mám pocit od kolegů, že stále více tu společenskou odpovědnost nevnímají jako marketing nebo jako povinnost, ale jako reálný způsob, jak mohou ve svém okolí něco ovlivnit.“
Od letošního roku musejí ty největší firmy, jako jsou pojišťovny, banky nebo firmy obchodované na burze s více než 500 zaměstnanci, předkládat zprávy o udržitelnosti jako samostatnou část výročních zpráv.
