Tiše, soused netopýr spí
Celé roky zachraňoval liberecký speleolog Daniel Horáček vzácné a v přírodě ohrožené netopýry. Šplhal za nimi v podzemních chodbách, jeskyních a na půdy domů. Pak zjistil, že je má v baráku. V paneláku v Sametové ulici na jednom z největších libereckých sídlišť.
„Je to deset let. Šel jsem na procházku se psem, najednou kolem mě prolétl netopýr a zamířil k našemu domu. Nechal jsem psa psem a mazal za netopýrem. Ten přistál ve spáře mezi panely. Když jsem do ní zasvítil baterkou, objevil jsem tam tři netopýry pestré. Prozkoumal jsem celý dům a našel jich kolem dvacítky,“ popisuje Horáček.
Byl to první potvrzený výskyt netopýrů v libereckém paneláku. „Dnes už víme, že jsou prakticky na všech sídlištích – Broumovské, Dobiášově, na Kunratické, v Pavlovicích až k Hokejce nebo na Františkově,“ vypočítává Horáček.
Podle něj jsou paneláky a hlavně jejich zateplování pro netopýry obrovským rizikem a zároveň šancí přežít. O tom druhém se snaží akcí Náš soused netopýr stavebníky i lidi z paneláků přesvědčit i členové České společnosti pro ochranu netopýrů.
„Záleží na tom, jak se k tomu lidé postaví. Buď jim odříznou cestu, nebo jim ji vytvoří. Tím, že do stěny zabudují speciální miniaturní dřevobetonovou budku s otvorem. V Liberci a Jablonci se to daří,“ upřesňuje Horáček, který je předsedou liberecké pobočky společnosti. Byty pro netopýry jsou placaté krabičky o rozměru velké dlaždice vysoké osm centimetrů s otvorem do spáry, aby jejich obyvatelé mohli prolétat dovnitř.
Krabička ve zdi
V Liberci a Jablonci už jsou takových paneláků přes dvě desítky. V nich se skrývají více než tři stovky budek. A stále přibývají další. Jedním z těch, kdo se jim nebrání, je například liberecké Stavební bytové družstvo Pozemní stavby. „Na první pohled nic nepoznáte, ve stěně je jen nepatrná škvíra, která splývá s pláštěm. Nejsou to velké stavební zásahy a ani nepředstavují výrazné úniky tepla. Myslím, že netopýři a lidé vedle sebe mohou klidně žít,“ míní zástupce bytového družstva František Böhm.
Potvrzuje to i Dana Šindelářová, předsedkyně samosprávy nově zatepleného paneláku ve Vojanově ulici v Liberci-Františkově. Při rekonstrukci zamontovali dělníci mezi třetím a čtvrtým patrem čtyři budky. „Dříve si lidé stěžovali na škrábání a hluk. Netopýři jim létali kolem balkónů a vráželi do oken. Od doby, co mají svoje boudičky, je klid,“ míní Šindelářová.
Společnost na ochranu netopýrů má přehled o tom, kde netopýři sídlí. „Pokud je lidé někde objeví a třeba s nimi mají problémy, měli by nám to nahlásit. Pokud jim jen přistanou do okna, stačí chvíli počkat, pak je opatrně do nějakého hadru odchytit a pustit ven,“ popsal Horáček.
Podle něj mýty o netopýrech pomalu mizí. „Dříve se jich lidé báli, spojovali je s pekelnými silami, nebo měli obavu, že se jim zamotají do vlasů. Když jim vysvětlíme, co soužití s nimi obnáší, většinou nejsou proti,“ poznamenává Horáček.
Jsou i opačné případy. Na Wolkeráku, jednom z největších paneláků v Liberci, začali zateplovat hned vedle letní kolonie netopýrů hvízdavých. „Přesto, že jsme je na ně upozornili a chtěli jsme, aby stavbu zahájili z druhé strany, najeli tam se sbíječkami a netopýry vyhnali. Mláďata určitě nepřežijí. Případ jsme nahlásili odboru životního prostředí liberecké radnice,“ popsal Horáček.
