Faktů o bitvě se ví dost, ale o místě jen to, že se odehrála někde kolem Ústí. Katolíci tehdy vyklidili město a prchli do Saska. Husité našli prázdné domy, které Prokop Holý nařídil vypálit. „Svědky jsou i vrstvy uhlíků z archeologických nálezů,“ potvrzuje ústecký archivář Vladimír Kaiser.
Pomník bitvy na okraji města z roku 1926 zničili 20. června 1941 nacisté. Na přání osvětáře Františka Kučery vznikl v roce 1954 další, který se musel v roce 1984 rozebrat kvůli těžbě uhlí. Ze segmentů vyrostl u Chabařovic v roce 2000 třetí pomník. Ústí o žádný nestojí. „Proč by mělo oslavovat ty, kteří je zničili a na tři roky vylidnili?“ souhlasí Kaiser.
Bitva Na Běhání proslula jako nejkrvavější vojenské střetnutí husitů s křižáky. Nej-dřív ale vojska proti sobě pár dnů ležela a pokřikovala. „Husité volali, že je den Páně a aby se nebojovalo, Sasové odsekli, že jsou pohani,“ říká Kaiser.
Drtivá porážka křižáků se přičítá jejich horší bojové morálce, ovlivněné i tím, že dlouho nedostali zaplaceno.
Bitva Na Běhání se nejčastěji umísťuje na dnes již zaniklý vrch u Chabařovic. „To je ovšem sporné. Byl červen. Padlí se museli rychle pochovat, podle tehdejších zvyklostí do jam vysypaných vápnem. Ale nikde se hrob nenašel,“ pochybuje Vladimír Kaiser.
Ústí o pomník husitům nestojí
V bitvě Na Běhání padlo 16. června 1426 na deset tisíc bojovníků třetí křížové výpravy oproti stovce husitů. Ústí nechal Prokop Holý změnit v popel.
