V Beskydech orli hnízdili do začátku minulého století

Na projektu pracuje Záchranná stanice v Bartošovicích na Moravě a mimo jiné se na něm jako partner podílí samozřejmě i ostravská zoo.
Orel skalní se v přírodě může dožít až osmatřiceti let, v lidské péči dokonce i více než padesáti let. Dravec, jehož rozpětí křídel dosahuje až 225 centimetrů, nemá mimo člověka přirozené nepřátele. Je schopen lovit kořist od velikosti hraboše až po lišku. Významně se podílí na formování ekologické rovnováhy v horských oblastech.
V Beskydech orli pravidelně od nepaměti hnízdili, a to až do začátku minulého století. Ani tito majestátní dravci však nelítostnému lovu neunikli. V důsledku toho z českých zemí zcela vymizeli. Společně s Irskem jsme se zařadili jako jediné evropské země, kde byli tito orli přičiněním člověka jako hnízdní druh úplně vyhubeni.
Cílem pětiletého projektu je vypustit v období let 2006 až 2010 do Moravskoslezských Beskyd patnáct až dvacet orlů skalních a vytvořit stabilní hnízdí populaci, tak jako tomu bylo v Beskydech před sto padesáti lety. Orli skalní jsou totiž vázáni na místo svého narození a nově vzniklé páry osidlují oblasti výhradně v blízkosti rodičovského páru. Proto je tedy téměř vyloučeno, že by se populace orla skalního samovolně na území naší republiky rozšířila přirozenou cestou. „A kdyby se tak i stalo, bylo by to nejdříve za mnoho desítek let,“ uvedl ředitel ostravské zoo Petr Čolas. Projekt až dosud probíhá velmi úspěšně. Tak úspěšně, jak se zpočátku ani nedoufalo. Za poslední tři roky se vypustilo jedenáct mláďat orlů skalních a také jednoroční orlí samec Evžen. Toho našli v loňském roce ochranáři mrtvého. Předpokládá se, že ho uštkla zmije obecná. Ostatní vypuštěná mláďata jsou všechna zatím stále naživu. Mikročipy, ornitologické kroužky a vysílačky pomohou sledovat jejich pohyb po dobu nejméně čtyř let od vypuštění.