V Michalově se daří stromům a rostlinám. Zvířatům moc ne

Park Michalov je perlou Přerova. K nebi se tu tyčí vzácné stromy, kvetou krásné rostliny. Jen zvířata ubývají.

Město s přetíženou dopravou, s mnoha průmyslovými podniky, lemované komíny. Kdo Přerovem jen projíždí, stěží by z auta viděl jeho líbeznou tvář. Přesto má město několik míst, ve kterých se snoubí historie s přírodním bohatstvím.

Nesporně nejkrásnější oázou je sto šest let starý park Michalov, který se rozkládá na patnácti hektarech. Podle odborníků má jen jednu vadu, je v něm čím dál méně zvěře. Z úkrytů ji vyhnal stále větší ruch, svůj podíl má i oplocení, které před deseti lety obehnalo park. Zatímco biologové neskrývají zklamání, botanici naopak jásají. Michalov je pro ně učebnicovým příkladem unikátního parku.

Nachová vzácnost

První rostlina, na kterou obdivovatelé Michalova upozorňují, je pupavík pampeliškový. Ten je tak vzácný, že se dostal do seznamu kriticky ohrožených druhů rostlin. Nenápadnou, žlutě kvetoucí bylinu mohou návštěvníci parku vidět vždy na konci prázdnin. Trhat si ji do vázy nebo lisovat do herbáře však nesmějí, je to trestné. „Michalov je jediným místem v celé republice, kde pupavík roste,“ tvrdí Pavel Juliš z přerovského magistrátu.

Jako zázrak z ráje tu působí i zákonem chráněná lilie zlatohlavá, kterou v minulosti využívaly ke své práci porodní báby. Stejně jako pupavík, také tato nachově zbarvená květina patří mezi ohrožené druhy.

Cenným rostlinám se daří i ve stínu starých velikánů. Park, který vznikl z lužního lesa Žebračka, se pyšní desítkami vzácných stromů a keřů.

„Za zmínku stojí třeba zmarličník japonský. Ze starého dřeva na něm vyrůstají listy, a ty když spadnou, tak voní jako čerstvě upečené buchty,“ upozornila na jednu ze zvláštností zahradní inženýrka Jana Kosturová. A poukázala i na další unikáty, třeba jinan dvoulaločný, který obsahuje látky působící proti stárnutí.

„Vzácný je rovněž korkovník amurský. Plody jsou cítit po terpentýnu a z korkové drti se dají lisovat třeba zátky,“ popsala odbornice. Zajímavý je i severoamerický lyrovník tulipánokvětý, jehož list připomíná tvarem lyru, květy jsou podobné tulipánu a souplodí šiškám.

Přivezou olivu

Michalov ale nejsou jen stovky rostlin, stromů a keřů, které tu přirozeně rostou desetiletí i staletí. „Právě jsme tu vysadili dvacet tisíc letniček za téměř čtvrt milionu korun,“ uvedl Radek Koněvalík, ředitel Technických služeb města Přerova, které o park pečují. Navíc o letních prázdninách přibudou do dvou vloni opravených skleníků nové exotické květiny.

„Přivezeme od pěstitelů rostliny z oblasti Středozemního moře. Dominantou bude vzrostlá oliva, z jejíž plodů se lisuje olivový olej. Krásná bude i sbírka léčivých a aromatických rostlin, jako třeba levandule, rozmarýna lékařská v několika odrůdách, šalvěj lékařská nebo svatolina cypřišová. Milovníky Kanárských ostrovů určitě potěší i malá sbírka rostlin tohoto souostroví, především sukulentů,“ prozradil Martin Kovář z firmy Florart.

Na exotické květiny do skleníků se mohou přijít lidé podívat v září. „Na to se těším. Pamatuji doby, kdy skleníky byly pro veřejnost otevřené a my jsme tam mohli chodit obdivovat cizokrajné rostliny. Pak se pro návštěvníky zavřely a já si říkala, že je to škoda,“ vzpomněla Jarmila Kohnová.

Netopýři ve stromech

Jít v neděli na promenádu do Michalova bylo za první republiky téměř povinností každého Přerovana. „Měla jsem v roce 1930 pět let, když jsme sem s rodiči chodili. S nadšením jsme pozorovali hlavně veverky, kterých tu byly desítky. Tatínek byl ornitolog, takže s oblibou sledoval ptáky ve větvích a učil nás jejich jména,“ vzpomíná při procházce parkem pětaosmdesátiletá rodačka Anežka Králová.

Ornitologové milují Michalov i dnes. „Můžeme tu pozorovat třeba lejska šedého, což je chráněný druh ptáka, nebo žluvu hajní, popřípadě strakapouda prostředního,“ popsal ornitolog Jiří Šafránek.

Jeho kolega Josef Chytil podotkl, že Michalov je domovem také několika druhů netopýrů. „Zrovna před pár dny jsme zpozorovali dva netopýry řasnaté. Žije tu ale i netopýr vodní, nejmenší nebo rezavý. V lesoparku je spousta potravních možností a úkrytů, proto se jim tu daří,“ vysvětlil Chytil.

Plot vyhnal zvířata

Biologové ale v posledních letech nad Michalovem příliš nejásají. Důvod? „Tím, že se park před deseti lety oplotil, ubylo padesát procent druhů živočichů, kteří tu dříve žili. V sevření plotu ztratili přirozenou volnost. Ještě před patnácti lety jsem tu na vlastní oči viděl rodit srnu, běžně tu pobíhali zajíci. To se dnes nemůže stát. Zvířata z Michalova bohužel migrovala,“ neskrýval zklamání přerovský biolog Ivo Růžička.

Ten lituje, že park už opustili i ježci, kterých tu dříve žily desítky. „Na podzim se tu shrabuje listí, ježci už neměli kde přebývat, proto odešli,“ vysvětluje Růžička. Některé druhy zvířat ale navzdory plotu zůstaly, třeba užovka obojková, ještěrka obecná, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan štíhlý či skřehotavý.

Myslíte si, že lze zabránit migraci zvířat z parku Michalov?