Po počáteční nejednotnosti judikatury a zmatcích v postupech směřujících k opravám či rušení certifikátů se zdá, že byl nalezen a posvěcen ten správný způsob, jak tak učinit. Nejvyšší správní soud po roce váhání a nejistoty judikoval, že certifikát spadá pod legislativní zkratku rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., tedy že se certifikát oznámením stavebnímu úřadu stává aktem vydaným inspektorem jako správním orgánem a že jako takový je certifikát přezkoumatelný ve správním soudnictví. Judikatura a celá právní praxe nového institutu autorizovaných inspektorů tedy opět dostala nový směr. V minulosti sice již docházelo k případům, kdy soudy vydané certifikáty rušily či dokonce vydávaly předběžná opatření směřující k jejich nevykonatelnosti, ale byl krátce prosazován názor, že proti vydanému certifikátu je přípustné odvolání k odvolacímu orgánu podle § 81 správního řádu. Existují dále i další nevyužívané postupy podle správního řádu. V souvislosti s praxí autorizovaných inspektorů nelze nezaznamenat problematické případy „povolování staveb“. Jaké jsou tedy nejčastější nedostatky či pochybení v činnosti autorizovaných inspektorů?
#####Inspektor nemůže rozhodovat o námitkách
Jednou z hlavních chyb bývá to, že inspektor de facto supluje činnost stavebního úřadu a rozhoduje o námitkách účastníků. K tomu je třeba uvést, že inspektor musí při vypořádávání námitek osob, které by byly účastníky stavebního řízení, postupovat podle § 117 odst. 4 stavebního zákona. V něm je stanoveno, že: „Pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání námitek podle § 114 nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení.“
Z toho plyne, že autorizovaný inspektor není oprávněn rozhodovat sám o tom, zda tu kterou námitku vypořádal a odstranil tak rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, či zda je to vůbec námitka vhodná k vypořádání, když o ní již bylo rozhodnuto v jiném řízení, nebo jde o námitku absurdní, a proto se jí snad již ani není třeba zabývat. Oblíbeným a častým způsobem vypořádání námitek účastníků ze strany některých autorizovaných inspektorů je tvrzení, že příslušné námitky (např. obecný nesouhlas se stavbou a jejími negativními dopady na sousední nemovitosti) byly řešeny v předchozím územním řízení, a proto se k nim ve smyslu § 114 odst. 2 stavebního zákona nepřihlíží. To může být samozřejmě obecně pravda, nicméně i o takovýchto námitkách musí být rozhodnuto, jsou-li ve stavebním řízení uplatněny (viz § 115 odst. 1 stavebního zákona). Právě proto je také v § 117 odst. 4 stavebního zákona stanoveno, že vypořádání námitek podle jeho § 114, tedy včetně těch, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, zajistí stavební úřad a nikoli inspektor.
#####Autorizovaný inspektor odpovídá za své činy
[file:11794:small:right]
V této souvislosti hovoří i poměrně jasně důvodová zpráva k návrhu stavebního zákona, která obsahuje mimo jiné následující: „Ustanovení o zkráceném stavebním řízení zakotvuje zcela zásadní novinku, když upravuje posouzení dokumentace a dalších podkladů potřebných pro vydání stavebního povolení soukromou osobou (autorizovaným inspektorem). Při jeho koncipování bylo využito praxe některých členských států EU ze západní Evropy. Návrh zjednodušuje řízení o stavbě do té míry, že na základě ověření věcné správnosti, nerozpornosti a úplnosti shromážděných podkladů a projektové dokumentace stavby autorizovaným inspektorem, který musí navrhnout i plán kontrolních prohlídek stavby, lze stavbu zahájit na základě certifikátu vydaného tímto inspektorem.
Nebude tedy vedeno standardní stavební řízení ani vydáváno stavební povolení. Uplatnění tohoto postupu předpokládá, že musí být opatřena souhlasná stanoviska dotčených orgánů a všechny osoby, které by byly účastníky řízení, se stavbou souhlasí. Autorizovaný inspektor posuzuje stavbu ze stejných hledisek jako stavební úřad a za výsledek své činnosti odpovídá občanskoprávně, veřejnoprávně, popř. i trestněprávně. Pokud by autorizovaný inspektor zjistil, že nejsou naplněny zákonem stanovené předpoklady pro provedení stavby na základě zkráceného stavebního řízení, certifikát nevydá.“ (sněmovní tisk č. 998, 4. volební období, http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=55107) Z důvodové zprávy je tedy zřejmé, že realizace stavby na základě certifikátu je možná jedině tehdy, pokud všechny osoby, které by byly účastníky stavebního řízení, se stavbou výslovně souhlasí. Tedy musí jít v konečném řešení o naprostou shodu mezi stavebníkem a případnými účastníky stavebního řízení.
#####Zužující výklad námitek u soudu nepochodil
Dalším právním názorem prosazovaným některými autorizovanými inspektory je tvrzení, že se pojem „námitky proti provádění stavby“, uvedený v § 117 odst. 4 stavebního zákona, týká pouze námitek ohledně realizace stavby, krátce řečeno jen těch, které souvisejí s vlastním prováděním stavby, se stavebními pracemi na stavbě. Tento výklad však správní soudy neuznávají a kloní se k názoru, že by tento zužující výklad krátil uvedené osoby v jejich právech při ochraně jejich subjektivních veřejných práv oproti stavu, kdy by byla tatáž stavba projednávána ve stavebním řízení. Takový výklad je proto podle názoru soudů v některých konkrétních případech z hlediska ústavní konformity zcela nepřijatelný.
#####Překážka litispendence
Častou vadou zkráceného stavebního řízení bývá tzv. překážka litispendence. Uvedená překážka totiž brání tomu, aby u správního orgánu (stavebního úřadu) probíhalo o téže věci jiné řízení. Certifikát v souvislosti s oznámením stavby stavebnímu úřadu nemůže nabýt veřejnoprávní účinky, jež s ním v takovém případě stavební zákon spojuje, pokud se stavbou již dříve vedené stavební řízení nebylo skončeno pravomocným rozhodnutím. Praxe zná případy, kdy jsou obě „řízení“ vedena paralelně a inspektor vydává certifikát v okamžiku, kdy vedené stavební řízení, ve kterém stavebník nebyl povětšinou příliš úspěšný, není ještě z různých důvodů pravomocně ukončeno. Dochází k porušení procesní zásady, podle níž nelze projednávat jednu věc ve dvojím řízení (ne bis in idem) a certifikát je neplatný.
#####Hrozící odstranění stavby
Správní soudy vyslovily také již závazné názory, že nabytím právní moci rozsudku rušícího vydaný certifikát se stane již rozestavěná předmětná stavba stavbou nepovolenou ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a jako takovou ji bude muset z úřední povinnosti projednat stavební úřad v řízení o odstranění (autorizovaný inspektor k tomuto pravomoc nemá).
#####Jak dál po zrušení certifikátu?
Další častou otázkou z praxe je, co dělat po soudním zrušení certifikátu? Lze jej vydat znovu „opravený“? Soudy v podobných případech zpravidla formálně „vrací věc žalovanému k dalšímu řízení“, ale to pouze proto, že z hlediska stávající právní úpravy soudního řádu správního možnost jiného výroku nemají, viz ust. § 78 odst. 4 s. ř. s. Autorizovaný inspektor však v dané věci již fakticky jednat nemůže a další iniciativa při projednávání stavby je na stavebním úřadu.
