Elektro Jansta, pod tímhle názvem funguje firma, o kterou se v Kolíně společně starají Jaroslava a Martin Janstovi. V práci se už šest let potkávají každý den. Předtím Jaroslava Janstová spolupracovala s manželem „na dálku“; z domova vedla účetnictví firmy. Kdyby nebyli perfektně sehraní, chod obchodu by to zásadně poznamenalo. „O pracovních záležitostech se bavíme i doma,“ tvrdí shodně.
To učitelé Dana a Jiří Tvrzníkovi ze Sendražic už na stejné škole nepůsobí. „Přiznávám, že mi to chybí,“ říká Dana Tvrzníková, kantorka 5. Základní školy v Kolíně, jež byla pro manžele zatím poslední společnou štací (předcházely dvě).
Psycholog Jeroným Klimeš vyjmenoval pro týdeník Sedmička sedm poznatků, které se týkají soužití partnerů na pracovišti – a manželské dvojice na jeho slova reagovaly.
Psycholog Klimeš tvrdí: „Často se stane, že v práci se dají dohromady páry, které by jinak stěží vznikly. Mám zkušenost, jak žena našla zalíbení v muži, který absolutně nebyl její typ. Ale tři roky spolu dělali.“
Obě dvojice se seznámily ještě před tím, než spolu začaly pracovat. „Poznali jsme se při studiích na vysoké škole. Ale kdo ví, jestli bychom vůbec byli spolu, kdybychom se nepotkali při organizování různých akcí na koleji a tak dále,“ přemítá Tvrzník, jenž s manželkou poté pracoval na stejných školách téměř osm let.
„Nevím, zda se může dát dohromady pár jen proto, že spolu pracuje. Myslím, že i tady funguje chemie,“ tvrdí Janstová.
Psycholog Klimeš tvrdí: „Jsou lidé, kterým vyhovuje, když mají kromě stejné práce i totožné koníčky. Pro některé platí přesný opak.“
„Naším koníčkem je organizovat něco pro děti,“ říká Tvrzníková, která s manželem vychovává pět ratolestí. Manželé Janstovi mají tři potomky, jinak se však jejich koníčky liší. „Alespoň si od sebe trochu odpočineme,“ říkají oba s úsměvem.
Psycholog Klimeš tvrdí: „Dvojice spolu o práci mluví pořád.“
„Pracovní záležitosti řešíme čtyřiadvacet hodin denně,“ vypálí na sobě nezávisle obě dvojice. „V neděli ráno se probudíte a řešíte sběr ve škole,“ popisuje učitel Tvrzník. „U nás se zase pracuje i u televizního seriálu. Prostě pořád,“ souhlasí obchodník Jansta.
Psycholog Klimeš tvrdí: „Pokud spolu páry podnikají, měly by mít vyřešené majetkové záležitosti.“
„Kdo je u nás vedoucí? Každý dělá všechno,“ odpovídá Jansta a směje se. Ale radou psychologa se řídí: podnik je od začátku psaný na něj. Manželka začínala jako účetní a… „Teď dělám úplně všechno, ale kromě toho i účetnictví,“ říká Janstová. Oba se shodují, že by byli rádi, kdyby se v podnikání postupně čím dál víc angažovaly i jejich děti.
Psycholog Klimeš tvrdí: „Žárlivci mají svůj protějšek stále na očích.“
Když o žárlivosti na pracovišti Jiří Tvrzník chvíli přemýšlí, napadnou ho stejná slova jako psychologa Klimeše. Ovšem na něj osobně údajně neplatí, tvrdí muž. A jak se ukáže, tak ani na nikoho ze čtveřice.
Psycholog Klimeš tvrdí: „Průšvihem bývá rozchod. Pak si bývalí partneři v práci často dělají naschvály, což se podepisuje na morálce celého týmu.“
Zatímco Tvrzníkovi si hypoteticky dokážou představit, že by i po rozchodu učili na jedné škole, Janstovi by však spolu pracovat nejspíš nemohli. „Jsme často v jedné místnosti celý den, oba rozhodujeme,“ říká Jansta. „Myslím, že důvěra a respekt by byly pryč,“ doplňuje jeho žena. „U nás by to asi fungovalo, ale nejspíš jen do doby, než by si jeden z nás našel partnera,“ míní Tvrzník.
Psycholog Klimeš tvrdí: „Někde páry se na pracovišti neradi vidí, protože jsou samostatnou jednotkou.“
„Jenže občas to jinak nejde, jsou věci, které musíme řešit jen spolu,“ říká Janstová. Manželé-obchodníci však mají často práci rozdělenou, takže mohou pracovat skoro celý den nezávisle na sobě. To Tvrzníkovi spolu jeden čas obsadili kabinet, v práci většinou měli společné přátele. „Výhodou je, že neřešíte třeba přesčasové hodiny. Kdo není v práci, udělá zase něco doma,“ říká Tvrzník.
