„Standardní model nám pro 7TeV funguje,“ cituje server Sme.sk Fabionu Gianottiová, která na semináři hovořila o prvních výsledcích svého detektoru.
Vědci při hledání Higgsova bosonu tušili, kde se může skrývat. Měl mít hmotnost mezi 114 až 141 gigaelektronvolty (GeV). Tento známý údaj jim patrně velmi pomohl.
„Teď to vypadá, že detektor ATLAS na Higgsův boson opravdu narazil. Měl by mít hmotnost 126 GeV a ukazuje exces s 3,6-sigma lokálně a 2,4-sigma globálně,“ pokračovala Gianottiová s tím, že možnost chyby je zhruba jedna ku stovkám až tisícům. Excesy 3,6, 2,4 a 1,9 sigma jsou úrovně, kterými vědci nazývají „pozorovaní“, pro potvrzení objevu je uznávaná hranice 5 sigma.
ATLAS prý také ukázal, že varianta Hoiggsova bosonu s hmotností vyšší, než 131 GeV je velmi nepravděpodobná.
Gianottiovou po jejím proslovu vystřídal Guido Tonelli, který pracoval na druhém experimentu nazvaném CMS. Stejně, jako jeho kolegyně, i on začal svou přednášku vysvětlením, jak vědci při hledání bosonu postupovali.
Tak, jako v případě prvního experimentu, i zde vědci zaznamenali drobné excesy. To údajně znamená, že CMS nemůže vyloučit existenci bosonu v této oblasti. Pod 130 GeV dokonce viděl exces s 1,9 sigma.
Podle serveru Sme.sk bude nyní zajímavá kombinace výsledů z obou experimentů. Oba detektory viděly události v rozmezí 124 až 126 GeV. To znamená, že se v této oblasti opravdu něco nachází. Vědci tak mohou konstatovat, že se objevily náznaky o tom, že Higgsův boson existuje. Hovořit však o objevu hledané částice je však zatím předčasné, i když je jeho existence nyní už pravděpodobná.
Higgsův boson je považován za jednu ze základních částic, které tvoří vesmír. Podle současných teorií jeho existence vysvětluje, jak ostatní základní částice získaly hmotnost. Pokud by základní částice hmotnost nezískaly, vesmír by dnes vypadal zcela jinak. Částice by bez hmotnosti rychlostí světla létaly vesmírem a nikdy by se nevytvořily atomy, z nichž pak vznikaly hvězdy a planety.
Chronologie informací o "Božské" částici
V dubnu letošního roku se na blogu Not even wrong objevila první spekulace o tom, že vědci na Higgsův boson narazili. Jeho hmotnost se měla pohybovat okolo 115 GeV. Podle serveru Sme.sk mělo jít o únik informací z experimentu Atlas, který aktuálně probíhal v CERNu.
Informace ale nikdo oficiálně nepotvrdil a další výsledky dalších experimentů spíše směřovaly k tomu, že objev Higgsova bosonu je jedna velká fáma.
Na červnové konferenci ve francouzském Grenoblu informovali vědci pracující na experimentech Atlas a CMS o tom, že zaznamenali další anomálii. Rozpad na lehčí částice naznačoval přítomnost bosonu s hmotností mezi 130 a 150 GeV
Server Nature píše, že o dva dny později pak američtí fyzikové pracující na urychlovači Tevatron oznámili, že mají náznak něčeho, co se podobá Higgsovu bosonu při hmotnosti 140 GeV.
Po dalších analýzách ale vědci v srpnu uvedli, že signál slábne. Patrně tak šlo spíše o nějakou statistickou anomálii, nikoliv o objev hledané částice.
V listopadu evropští vědci oznámili, že pokud vůbec Higgsův boson existuje, nachází se mezi hmotnostmi 114 až 141 GeV. Na tuto výseč se tedy pak zaměřil i urychlovač Tevatron.
Během začátku prosince se na odborných blozích se začaly objevovat informace, které unikly z CERNu. Ty hovořily o náznaku částice s hmotností 125 GeV. Dnes pak vědci v Ženevě potvrdili nález náznaku bosonu o hmotnosti 126 GeV.
