Ženich s nevěstou, medvěd s myslivcem, strašák, pestrý kohout, rozdováděná cikánka, kněžna. Žádná z tradičních maškar nechyběla v masopustním průvodu, který se v sobotním dopoledni vydal na obchůzku Novými Sedlicemi na Opavsku. Lidé tam slaví masopust už přes půl století.
„Obvykle chodíme podle tradice až víkend před Popeleční středou, ale letos jsme to o týden posunuli kvůli harmonikáři, který další sobotu nemohl a bez něj by to nešlo,“ řekl jeden z organizátorů Václav Lacheta v kominickém přestrojení.
Kořalka prokládaná koblížky
Akce je celá v režii místních hasičů. Ti také se svými dětmi a známými tvořili jádro průvodu. „Smrt rozdala karty,“ pronesla zlověstně jedna z masek, když se všichni v sobotu dopoledne natlačili do letitého hasičského auta a to se pomalu rozjíždělo k hlavní silnici. Hospodyně v prvním domě musela absolvovat povinný taneček s medvědem a hned poté maskované hasiče obešla s tácem nalitých štamprlí. Tak to pokračovalo i na všech ostatních štacích. „Aby to přežili ve zdraví, napekla jsem jim i masopustní koblížky. A něco jsem přidala i do kasičky na večerní pochování basy. Já sama už tam nechodím, abych jim nekazila věkový průměr,“ usmívala se Božena Horáková. Kromě peněz na zaplacení muzikantů a jiných výdajů dávali lidé hasičům i dary v naturáliích. Velký koš tažený indiánem na ozdobeném vozíčku se tak začal plnit různými lahvemi alkoholu. „To máme do tomboly. Když už indián, co ho táhne, nemůže, zavoláme taxi a necháme to odvézt do bezpečí,“ vysvětlil „ženich“ David Fojtík.
Medvěd obvykle musí střídat
Jen v málokterém domě maškarám neotevřeli. Největší tíha dne ležela na medvědovi. Ten se taky pod medvědí kůží pěkně zapotil. S každou hospodyní musel nejen zatančit, ale také si s ní pokaždé připít na zdraví.
„Medvěda si vybírá jen největší blázen. Teď je ještě dobrý, ale obvykle ho musíme v polovině vystřídat,“ utahoval si z kolegy asi metr devadesát vysoký Radim Bělica. Ten se do ulic vypravil oblečený do na první pohled již hodně často používaných ženských svatebních šatů, s rezavou parukou na hlavě.
Zato strašák, kterému z rukávů trčela tyčka od smetáku, stihl dělat leccos. Nejenže vozembouchem doprovázel harmonikáře, ale ještě si během toho stačil nacpávat dýmku tabákem.
„Hele, zdrhají ti holky,“ volala „nevěsta“ na kolegu v masce kohouta, když se před ním na dvorku rozuteklo hejno slepic.
Druhá část hasičů přijde až večer
Aby celý den proběhl podle plánu, další parta hasičů v průvodu nechodí, ale šetří se na večerní pochování basy. Není to jen klasická taneční zábava, její součástí je pohřeb. Místo nebožtíka však nosiči na márách nesou basu za hlasitého pláče plaček. A farář kropí hosty záchodovou štětkou. Nepoužitou.
„Celý rok si zapisujeme do zápisníčku všechny důležité události, které se ve vesnici staly. Ty nejdůležitější pak zveršujeme a farář s kostelníkem je předzpívávají jako litanii,“ popsal Tomáš Onderka v převleku za husara. Podotkl, že je to pěkná tradice, která lidi ve vesnici každým rokem spojuje.
Po masopustu žádné maso
Masopust (nebo také fašink či fašank) je třídenní lidový svátek, který se slaví před Popeleční středou. Tou podle církevního kalendáře začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Přípravou na masopust býval čtvrtek, nazývaný také „tučný“. Podle toho, že v ten den měli lidé co nejvíce jíst a vypít, aby byli celý rok silní. Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli. Tancovačky začínaly už brzy odpoledne a lidé se bavili až do rána. Vyvrcholením masopustu bývalo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se i speciální masopustní divadelní představení.
