Vzniká nový Český Telecom. Na internet je třeba 150 miliard

česká pošta

česká pošta Zdroj: Rasch Jan/Euro

Na ministerstvu vnitra začíná vznikat projekt, který by do jisté míry mohl připomínat již nefungující státní podnik Český Telecom. Jak jsme již informovali, vnitro získá šest miliard korun z celkových čtrnácti, které do Česka pošle Evropská unie na budování rychlého internetu. Za tyto peníze by podle strategie ministerstva měl vzniknout národní registr pasivní internetové infrastruktury. Vnitro by zároveň mohlo takovou infrastrukturu budovat samo.

Ministerstvo vnitra se chce stát takzvaným národním koordinátorem rozvoje sítí nové generace. K tomuto účelu chce konkrétně využít Odštěpný závod ICT služby spadající pod Českou poštu. Ta má dlouhodobě ambice stát se velkým dodavatelem služeb kolem informačních a telekomunikačních technologií pro stát.

Registr, který má pod Českou poštou vzniknout, má být velká databáze informací o pasivní internetové infrastruktuře, ke které budou moci přistupovat poskytovatelé internetového připojení (a kde o nic budou i údaje). Do pasivní infrastruktury lze zařadit jednotlivé trasy optických vedení, kabelů, rozvoden a podobně.

Vnitro říká, že díky tomuto registru budou moci internetoví provideři lépe plánovat další výstavbu a rozvoj. „V České republice by měl existovat národní koordinátor, který bude říkat, kam budeme směřovat v rámci rozvoje nových sítí,“ uvádí náměstek ministra vnitra pro ICT záležitosti Jaroslav Strouhal.

Žádný Telecom, ale…

Náměstek zároveň popírá, že by bylo cílem budovat Český Telecom 2.0. „Není ambicí suplovat telekomunikační firmy a další podobné internetové subjekty, role je čistě koordinační. Není to nový Telecom,“ říká. Vnitro, respektive pošta asi skutečně nebudou poskytovat tradiční telekomunikační a internetové služby, ale je pravděpodobné, že určitou část infrastruktury získají.

Stát chce z dotací podpořit rozvoj internetu v takzvaných bílých místech. To jsou taková místa, kam se běžným komerčním subjektům nevyplatí investovat. Dotace tak mají tyto neduhy kompenzovat. Stát by tak měl podle určitých podmínek providerům umožnit spolufinancování.

Přirovnání k Telecomu pak spočívá v tom, že vnitro samo může pasivní infrastrukturu začít stavět v případě, že provideři o dané oblasti nebudou mít zájem. „Čísla, kolik kilometrů tras bychom teoreticky mohli vlastnit, v tuto chvíli nemáme. Doufáme ovšem, že to bude nula,“ uvádí externí poradce ministerstva vnitra Alan Ilczyszyn.

Zástupci vnitra tvrdí, že 14 miliard z eurodotací nebude na téměř stoprocentní pokrytí Česka až stomegabitovým internetem stačit. Počítá se s tím, že k této částce přibyde devět miliard ze soukromého sektoru. „Kdyby soukromý sektor neinvestoval nic, budou peníze chybět. Potřebujeme 25 miliard a těmi stát v tuto chvíli nedisponuje,“ navazuje Ilczyszyn. A i částka 25 miliard má být platná a dostačující pouze pro první fázi do roku zhruba 2020.

Až 150 miliard

Vnitro se dívá na dlouhodobou strategii do roku 2030 a uvádí (i na základě studie Evropské investiční banky), že na budování broadbandu bude třeba až 150 miliard. Uvádí zároveň, že intervence a investice ze strany státu tak budou muset pokračovat. Kde na to vzít peníze?

Opět se počítá se zapojením soukromého sektoru. Do určité části nicméně má hrát pronájem oné pasivní infrastruktury. Vlastník optických tras k nim bude muset nabídnout velkoobchodní přístup dalším hráčům na trhu. Pokud takové trasy bude vlastnit přímo vnitro, respektive Česká pošta, bude peníze vybírat právě toto duo. Případné výdělky nemají být standardní součástí státního rozpočtu, ale údajného fondu na rozvoj internetu. „Příjmy budeme reinvestovat,“ vzkazuje Ilczyszyn.

Žádný boj

Ministerstvo vnitra bude novou strategii rozvoje rychlého internetu konzultovat s ministerstvem průmyslu a obchodu, které ze 14 miliard korun získá osm miliard. Výsledek pak má jít do Bruselu na schválení a do připomínkového řízení. „V tuto chvíli nemáme s MPO rozpor, dohodli jsme se na společném dokumentu a postupu,“ říká Strouhal s tím, že „panuje politická shoda“ na nutnosti fungování národního koordinátora. Rolí MPO pak bude rozdělovat dotace na základě veřejně vypsaných výzev.

Stát nemá úplně jednoduchou roli, jak peníze rozdělit a jak ke koordinaci přistupovat. Na trhu působí stovky menších providerů a dotace tak výrazně promluví do tržního prostředí. „Je pravděpodobné, že dojde ke konsolidacím,“ souhlasí Ilczyszyn.

Dotace do Česka proudí z toho důvodu, že Evropa chce do roku 2020 pokrýt všechny domácnosti minimálně 30Mb internetem, nejlépe však rovnou stomegabitem. I proto vznikají mapy bílých míst se slabým pokrytím. Jednu už dříve vypracoval Český telekomunikační úřad. Vnitro však chce udělat průzkum vlastní a hodlá provést nové mapování.

Trh každopádně plány přijímá s velikými obavami a upozorňuje na možnosti vzniku nového korupčního prostředí. Neustále také zaznívají hlasy, že k rozvoji rychlého internetu je třeba providerům především odlehčit, zejména pak ve výkopových pracích a věcných břemenech, které tvoří velkou část nákladů. Vnitro slibuje, že s tím počítá. Jako důvod, proč se o oblast internetu zajímá, uvádí, že chce budovat e-government.