Zdraví brekeke a třese pokladničkou

Říká si Jiří Vodník. Někdy vodník Rumpolec nebo také klaun Roko. Když vymění zelený převlek za šaškovský. Nakukuje do kočárků. Děti a kolemjdoucí zdraví brekeke a občas potřásá pokladničkou. Třiapadesátiletý Moravan Jiří Pánek už jaksi patří k centru Jindřichova Hradce, Budějovic a Českého Krumlova.
„Vodníkem jsem chtěl být od dvanácti let,“ vzpomíná Pánek a občas sklouzne do hantecu, brněnského dialektu. Vypráví, že k převlekům a divadlu na ulici ho přivedl děda loutkoherec. Děti si podle něj z klauna nic nedělají, ale z vodníka mají respekt. „Malé se bojí, když su zelené. Ale když su v kašparovském, tak ne,“ vysvětluje muž s pentličkami na klobouku.
Vodník Pánek má zajímavý osud. Putuje po Moravě a Čechách, poslední dva roky bydlí v Krumlově. Znají ho lidé v Brně, Znojmě, Břeclavi, všude vystupuje s legendou, že vybírá na loutkové divadlo, které hraje s příbuznými. Tvrdí, že je neznámější český vodník a několikrát vyhrál Čochtanovu Třeboň, kde se vyhlašují nejlepší hastrmanské postavy. Jako vodník, imitátor a bavič funguje na internetu v nabídce show DJ LUCAS na jižní Moravě. „Občas vlezu do Vltavy nebo do Malše a Němci po mně házejí eura. Divadlo hraju třeba v Pohádkovém domě v Krumlově. Zdraví mě i policajti a někdy mi řeknou mistře nebo brčálníku,“ vypráví pouliční
bavič.
Vodník je podle něj česká pohádková bytost. Německy Wassermann, ale sousedé ho moc neznají. Francouzi mu říkají l‘ ondin. Jméno Rumpolec je Pánkova specialita. Když pil jako vodník v hospodě rum, přejmenovali ho tak štamgasti.
Kdyby vodníka Pánka poslouchal spisovatel Bohumil Hrabal, nazval by jeho historky pábením. Vypráví legendy. Například Čochtanovu Třeboň ve skutečnosti nikdy nevyhrál. „Někdy tu chodí a vybírá do klobouku, ale s naší akcí nemá nic společného,“ tvrdí Eva Gutová ze spolku Werichovci, který pořádá festival Čochtanova Třeboň. Jan Vondrouš z krumlovského Pohádkového domu Pánka dobře zná. „Říká si Jiří Vodník, ale u nás nikdy divadlo nehrál. I když jsme mu nějaké role nabízeli. Je to komická postava. Že vybírá do klobouku, nám nevadí. Jen ze zámku jej jednou vyhnali,“ říká Vondrouš.
Rumpolce znají i strážníci v Jindřichově Hradci. Dovede je potěšit skřehotáním. „Nikdo z občanů si na něj nestěžoval a žebrota jako taková zakázaná není. Něco jiného je, kdyby někoho obtěžoval,“ dodává jindřichohradecký vrchní strážník Luboš Müller.