Zelení chtějí rozšířit výuku IT a programování na základních školách

Strana zelených

Strana zelených Zdroj: E15

Krátce po vydání textu o tom, co chystají zdejší politické strany v podpoře ICT a internetu, se ozvala Strana zelených, která informace do původního článku nedodala a v samotném programu se sice zmiňuje o „chytrých investicích s vysokou přidaných hodnotou“, ICT v tom ale nehraje příliš velkou roli. „Kolegové se každopádně tématu hodně věnovali a máme za to, že priority Zelených v IT jsou nastaveny dobře,“ tvrdí zástupce strany Jan Žáček.

Strana Zelených se moderní informační a komunikační technologie snaží podporovat už delší dobu, představují pro ni totiž mimo jiné cestu, jak zlepšit životní prostředí. Zelení se například ostře ozývali v roce 2006 při sestavení koaliční smlouvy, do které tehdy vládnoucí strany z IT nezakomponovaly prakticky nic.

„Zatímco klasický těžký průmysl je rizikový jak pro životní prostředí, tak pro sociální podmínky regionů, sázka na informační technologie a znalostní ekonomiku má pro Česko výrazně větší potenciál. ICT podniky je navíc možné budovat v regionech s horší infrastrukturou a vyrovnávat tak nerovnosti mezi regiony,“ říká Žáček.

Rozšířená výuka programování na základních školách

Zelení proto chtějí podporovat Digitální Česko 2.0 (označují ho za „velmi slušný základ“) s tím, že priority vidí ve svobodě internetu včetně síťové neutrality, otevřených datech, ochraně osobních údajů a soukromí na internetu a posilování vzdělávání v IT.

Otevřená data mají podle strany být „naprosto klíčovým aspektem veřejné správy“. „Součástí prosazování otevřených dat musí být budování kapacit a osvěta pracovníků veřejné správy na všech jejich úrovních,“ tvrdí Žáček.

Pomocí vzdělávání chtějí Zelení řešit nedostatek IT pracovníků. Podle různých analýz bude například v Evropské unii i skrze velkou nezaměstnanost téměř milion neobsazených pracovních míst spojených s informačními technologiemi. Zdejší ekologicky zaměřená strana proto chce na základě inspirace u Estonska rozšířit výuku IT a programování už na základních školách.

Inspiraci v zahraničí hledá Strana zelených také v případě podpory mladých technologických firem. Zalíbil se jí projekt Yozma, který v roce 1993 odstartoval v Izraeli a dopomohl k rychlému hospodářskému růstu a tomu, že právě židovský stát patří k nejvíce inovativním technologickým zemím na světě. Zelení připravovaný, ale problematický státní investiční seed fond nepovažují za špatný nápad, podle nich je ale nutné podporovat vznik všech firem, ne pouze těch technologických.

Větší politickou podporu chtějí dát Zelení inkubátorům při vysokých školách, protože ty nejsou příliš připraveny převádět akademický výzkum do praxe. „Větší problém spočívá v celkovém prostředí, které studenty nemotivuje k vlastní aktivitě a k podnikání. Někde se daří vytvářet inkubátory, ale obecně panuje velký strach z neúspěchu a spin-off se zakládá jen v situaci, že úspěch je jistý.“

Jan Sedlák: Informační technologie - volební tabu

Velkým oříškem bude usměrnění divokého stavu českého eGovermentu. „Exministr Langr a další tvůrci slibovali open source, úspory a zjednodušení. Vidíme proprietární řešení, která brání efektivním výběrovým řízením, a bobtnání zakázek. Rozdílů mezi původně deklarovanými cíli eGovermentu a finálním stavem je tolik, že zejména způsoby zavádění a konkrétní realizace musí podstoupit značnou revizi. Což ovšem vzhledem k množství utracených miliard nebude jednoduché,“ popisuje Žáček.

Jeho strana proto chce zavést sdílení informací a dobré praxe mezi resorty a jednotlivými částmi veřejné správy. Právě nespolupráce a resortismus za prodražování a nepropojenost IT systémů z velké části mohou. Důležité má být sdílení informací a dobré praxe mezi resorty a částmi veřejné správy. „Inovacím v řešení problémů může napomoci i zapojování netradičních způsobů podpory veřejné správy, jako jsou například stáže nezávislých expertů či akademiků ve veřejné správě, inspirované programem Code for America.“

Zelení počítají i s podporou rozšiřování vysokorychlostního internetu v tom smyslu, že stát například pokryje venkovské lokality, které se komerčním provozovatelům nevyplatí. „Věříme, že vysokorychlostní přístup k internetu musí být tam, kde se nedá předpokládat komerční investice, financován státem jako veřejná služba, podobně jako stát staví silnice, mosty či energetickou infrastrukturu. Veškerá státem financovaná internetová infrastruktura musí být nediskriminačně nabídnuta k dispozici všem operátorům,“ zakončuje Žáček.