Železný muž z Bašky. To je Petr Míl | E15.cz

Železný muž z Bašky. To je Petr Míl

Jan Smekal

Devětatřicetiletý Petr Míl vyhrál na podzim dva extrémní závody v Beskydech. Úspěchy sbírá i na Adventure race.

Petr Míl miluje, když mu krví proudí adrenalin. Leze po horách, a účastní se i závodů Adventure race. Letos dvakrát triumfoval v Beskydech. Nejdříve na Beskydské sedmičce, potom i v závodě Pět beskydských vrcholů.
„Oba závody si byly podobné délkou i převýšením. Beskydská Sedmička se však dala dopředu natrénovat, protože jsme přesně znali její trasu. Pět beskydských vrcholů byl závod hlavně orientační. Až po dosažení vrcholu jsme se vždycky dozvěděli, který je další v pořadí,“ uvádí Míl hlavní rozdíly mezi oběma závody. Člen Horolezeckého oddílu Frýdek-Místek sbírá úspěchy i v extrémních závodech. Pyšní se druhým místem z mistrovství Evropy v Adventure race, konaném v roce 2008 v Polsku. V tomtéž roce slavil také třetí příčku ve světovém poháru v tomto extrémním závodu čtyřčlenných družstev. „V roce 2008 jsme vytvořili vynikající družstvo a ty výsledky byly logické. Vždyť v té době se mnou na závody jezdily takové osobnosti jako Libor Uher, Tomáš Bohatý, Barča a Katka Bohaté,“ představuje Míl své kolegy z týmu.
Za nejtěžší závod, který kdy absolvoval, považuje právě světový pohár, ve kterém společně s kolegy z družstva získal bronz.
„Na zimní světový pohár jsem odcestoval jako náhradník téměř bez tréninku. Porce pět seti kilometrů běhu, treku, na kole a na lyžích a zhruba sedmdesát hodin bez spánku bylo to nejtěžší, co jsem v životě absolvoval. Na druhou stranu na mistrovství Evropy se dařilo téměř vše, na co jsme sáhli a k vítězství nebylo daleko,“ porovnává Míl oba úspěšné závody.
Takové závody prověří psychickou i fyzickou kondici každého účastníka. A i ti nejlépe trénovaní mívají problémy. „V průběhu závodu se běžně stává, že druhou nebo třetí noc má závodník halucinace na všechna možná i nemožná témata. V noci vidí to, co se běžně v lese nepohybuje. Od hadů, žiraf a slonů, až po krásné nahé ženské. Normální je, že někdo z týmu si určité pasáže závodu vůbec nepamatuje. Prostě je za chůze prospí,“ popisuje Míl.
Otec dvou dětí si musí kromě práce a tréninku najít volné chvíle i pro svou rodinu.
„Občas to není jednoduché, ale doma mám obrovskou podporu a zázemí v manželce. Výhoda tohoto sportu je, že neexistuje špatné počasí ani roční období, takže to někdy vypadá tak, že pokud v sobotu prší, jsem na tréninku a v neděli, když je pěkně, věnuji se rodině,“ vysvětluje Míl.
Ten neodpočívá ani během Vánoc. Vždyť zimní počasí je pro adrenalinové sporty ideální.
„Krom toho, že si budu nacpávat pupek sladkostmi a koukat se s dcerami na pohádky, tak půjdu s manželkou a kamarády na skialpech na Lysou nebo někam na Slovensko,“ zakončuje Míl.

Autor: Jan Smekal
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!